„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Lars von Trier: Evropa

Lars von Trier: Evropa

Lars von Trier: Evropa

Dánský režisér Lars von Trier bývá mnohdy považován za nástupce někdejších vrcholů evropské a světové kinematografie, Federica Felliniho a Ingmara Bergmana. Ovšem s tím dovětkem, že von Trier je krom svých neoddiskutovatelných kvalit režijních i vůdčí vizionář a revolucionář. Jeho snímky pak balancují mezi uměleckou hravostí a filmovým experimentem, který však dokáže zaujmout, potažmo chytit, i co do vkusu masovějšího diváka.
Lars von Trier: Evropa

Lars von Trier: Evropa

Kultovní záležitostí se Lars von Trier stal zvláště v souvislosti se svými snímky Prolomit vlny (1996), ve kterém na filmovém plátně poprvé realizoval své revoluční Dogma 95, Tanec v temnotách (2000) či Dogville (2003). Za klíčovou však lze položit již jeho volnou trilogii Evropa z let 1984 až 1991 (Prvek zločinu /1984/, Epidemic /1987/ a Evropa /1991/).
Lars von Trier: Evropa

Lars von Trier: Evropa

Ohlas sice vzbudila již první část Prvek zločinu, nicméně třetí stejnojmennou část Evropa můžeme ohodnotit již jako nalezení vlastního způsobu vyjádření, ve kterém Trier kombinuje autenticky syrový technický postup (později definovaný v Dogma 95) a příběh s hlubší psychologicko-sociálně-filozofickou sondou, jež si nezadá nic i s těmi nejlepšími díly zmíněného mistra hlubinné psychologie Ingmara Bergmana.
Lars von Trier: Evropa

Lars von Trier: Evropa

V tvorbě von Triera si nelze nevšimnut častých odkazů na americké reálie, kterými je do značné míry fascinován tak, že se k nim vrátil v samostatné americké trilogii (Dogville /2003/, Manderlay /2005/ a Washington /chystáno 2009/). V
Lars von Trier: Evropa

Lars von Trier: Evropa

Evropě je tento americký prvek ztvárněn za pomoci postavy Američana Lea - syna německého emigranta, který v roce „0“, tedy v roce skončení války, přijíždí do zbídačeného Německa, aby zde pomáhal nalézt společnou cestu a dialog mezi vítězi a poraženými. Avšak zcela nepochopí mentalitu a reálie poraženého národa, který nadále sympatizuje s nacistickou ideologií, a je vtažen do záškodnického boje tzv. werwolfů.
Europa, Dánsko / Švédsko / Francie / Německo / Švýcarsko 1991, 112 min.
režie: Lars von Trier
scénář: Lars von Trier, Niels Vørsel
kamera: Henning Bendtsen, Edward Klosinski, Jean-Paul Meurisse
hudba: Joachim Holbek
hrají:
Jean-Marc Barr … Leopold Kessler, Barbara Sukowa … Katharina Hartmann, Udo Kier … Lawrence Hartmann, Ernst-Hugo Järegård … Strýc Kessler, Erik Mørk … Pater, Jørgen Reenberg … Max Hartmann, Henning Jensen … Siggy, Eddie Constantine … Colonel Harris, Max von Sydow … Vypravěč (hlas)

Filmografie:

 

DOGMA 95

Skupina filmových režisérů Dogma 95

Slib cudnosti

Slibuji, že budu ctít následující pravidla, vytvořená a stvrzená skupinou DOGMA 95:
  1. Vše se musí filmovat na místě. Na toto místo se nesmějí dodávat rekvizity ani dekorace (pokud děj zvláštní rekvizity vyžaduje, musí být vybráno takové místo, kde se již nacházejí).
  2. Zvuk nesmí být nikdy vytvářen odděleně od obrazu či naopak. (Hudba se nesmí používat, pokud se nevyskytuje tam, kde se scéna natáčí.)
  3. Vše musí být filmováno ruční kamerou. Rukou způsobený pohyb nebo statičnost jsou povoleny. (Film se nesmí natáčet na místě, kde je instalována kamera; filmování musí probíhat tam, kde běží děj.)
  4. Film musí být barevný. Není dovoleno nastavování světel. (Je-li na natáčení přílišná tma, musí být scéna přerušena nebo se přímo na kameru umístí malá lampa.)
  5. Další optická technika a filtry jsou zakázány.
  6. Film nesmí obsahovat povrchní a nepotřebné akce. (Nesmějí se objevit vraždy, zbraně atd.)
  7. Jsou zakázány časové a zeměpisné posuny. (To znamená, že film se odehrává nyní a zde.)
  8. Nejsou dovoleny žánrové filmy.
  9. Filmový formát musí být Academy 35 mm.
  10. Režisér nesmí být nikomu zavázán.
Kromě toho jako režisér přísahám, že se zdržím osobního vkusu! Již nejsem umělcem. Přísahám, že se zdržím toho, abych vytvořil "dílo", neboť okamžik považuji za důležitější než celek. Mým nejvyšším cílem je vydolovat ze svých postav a prostředí pravdu. Přísahám, že se o to budu snažit všemi dostupnými prostředky a na úkor dobrého vkusu a estetických úvah. Tímto skládám svůj slib cudnosti.
Kodaň, pondělí 13. března 1995
Jménem DOGMA 95: Lars von Trier, Thomas Vinterberg [1]
[1] Cit. dle Severské listy. Originál dokumentu viz zde.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (1 hodnocení )