V noci jsem snil, že jsem motýlem

Vittoria de Sica sice to nejlepší natočil již v nejranějším období italského filmového neorealismu v 2. 40. a počátkem 50. let. Skutečně masového ohlasu ať již na straně diváků tak filmových ocenění se dočkal až v letech 60., kdy v průběhu čtyř let natočil hned čtveřici snímků, ve kterých vsadil všechny karty na obsazení Sophie Loren, bez pochyby největší herecké hvězdy 60. let a snad nejlepší filmové herečky všech dob - Horalka (1960), Boccaccio '70 (1962), Včera, dnes a zítra (1963) a Manželství po italsku (1964).

Poslední jmenovaný snímek, Manželství po italsku, se může z dnešního, poněkud cynického pohledu, zdát být spíše lehčí komedií. Příběh popisuje ságu manželství někdejší prostitutky Filumeny (v podání Sophie Loren) a nikdy nepracujícího hejska Domenica (Marcello Mastroianni) a to od jejich seznámení se ve veřejném domě až po jejich sňatek o dvacet let později, který si Filumena díky svému důvtipu nakonec vybojovala.

Přes svou komediálnost je hlavní složkou Manželství po italsku neorealistická sociální sonda do dvou vzájemně zcela oddělených společenských vrstev. Pro Filumenu její prostituce znamenala nejen jediný možný způsob obživy, ale současně i jediná cesta, jak se vymanit z naprosté a bezbřehé chudoby. Domenico sice pochází z vyšších středních vrstev, avšak je zase zcela v područí své, byť již značně nemocné, matky.

Jednoznačnou předností filmu je herectví Sophie Loren, kdy se právě její zásluhou Manželství po italsku dočkalo mnoha filmových ocenění - krom jiného byla Sophia Loren oceněna jako nejlepší herečka na Moskevském mezinárodním festivalu v roce 1965, potažmo v témže roce nominována na Oscara, či v roce následujícím bylo Manželství po italsku nominováno v kategorii nejlepší zahraniční film.

Režisér De Sica se však ani v tomto snímku nevyvaroval velmi často opakované chyby, kdy je sice role Filumeny napsána Sophii Loren přímo na tělo, avšak její postava nevzdělané a negramotné ženy z lidu, není vzhledem k obrovskému charisma, jež kolem sebe šíří, příliš uvěřitelná, ba Sophii Loren v některých okamžicích nutí k přehrávání tak, že se film místy křečovitě zadrhává.