„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Květen 2008

Kategorie
02. Květen 2008
Oné noci, sláb a znaven, hlavu těžkou jako kámen,
Do prazvláštních starých spisů byl jsem zrovna ponořený.
O půlnoci chmurné, temné, náhle ťukot probere mne,
Zaklepání velmi jemné - těžkých dveří tiché chvění.
Povídám si: „Někdo přišel navštívit mne po setmění.
Návštěva - nic víc to není.“
 
Roční ...
Kategorie
02. Květen 2008
V půlnoci kdys v soumrak čirý
chorý bděl jsem sám a sirý,
nad věd zapomenutých svazky
starými jsem skláněl líc -
Skoro schvátilo mne spaní,
an ruch lehký znenadání
ozval se jak zaklepání
na mé dveře - a zas nic.
„Návštěva to,“ pravím k sobě,
„klepá na dveře, víc nic ...
Kategorie
02. Květen 2008

1845

Jednou o půlnoci, maje horečku a rozjímaje
nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné -
když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání
velmi jemné zaťukání na dveře  - a pak už ne.
„Je to návštěva, či zdání, bylo to tak nezvučné -
jednou jen a pak už ne.“
 
Ach, již při vzpomínce blednu!
Kategorie
02. Květen 2008

1849

Světácký šat,
princ bloudil rád
přes lesy, pole a lada
a bloudil sám
vstříc krajinám Eldorada.
 
A bloudil dál -
Leč sestaral -
Stín srdce mu padá,
však žel, ó žel,
když nenašel
ani stop Eldorada,
 
a když už ...
Kategorie
02. Květen 2008

1831

Kdys vál dolem smavý klid,
lid tu dávno přestal žít;
když odtáhl války vést,
svěřil vlídným očím hvězd
ze svých azurových věží
ať každou noc květy střeží,
v kterých líně rozvalen
slunce jas plál den co den.
Nyní poutník v pohnutí
vidí chvat a ...
Kategorie
02. Květen 2008

1831

Již praskla zlatá sklenice! duch navždy zmizel v čase!
Ať zazní zvon! - stín světice kol Styxu ubírá se.
Ach, Guy de Verre, ty nemáš strach? - plač tedy, leč víckrát ne!
nad Lenorou, jež na márách zde mrtvá vychladne.
Pojď blíž!
Kategorie
02. Květen 2008

1831

Trůn smrti ční bez svatozáře hvězd
v nejpochmurnějším městě ze všech měst,
kde táhnou černé mraky od pólů
a kde při míruplném hlaholu
je zlo i dobro věčně pospolu.
Stráž věží, oltář, staré opery,
(čas neotřásl žádnou, jaký div!)
jsou plny démonické nádhery
a vítr neubral jim ...
Kategorie
02. Květen 2008

Sny

1827

Ó, kéž by snem můj mladý život byl!
Můj duch by se z něj dříve nevzbudil,
než věčnosti svit přinesl by ráno.
A být jen trýzní bez naděje, ano,
byl by sladší nad chladný bdění klid
pro toho, jehož srdce musí být
a bylo vždy na této zemi milé
bludištěm vášní od své první ...
Kategorie
02. Květen 2008

1848

Já jsem tě viděl jednou - před lety:
jak je to dávno?
Kategorie
02. Květen 2008

1831

Tvá krása, lásko, vyniká
nad dávné bárky z Nikeje,
jež vezly bouří poutníka
přes moře, které vonné je
až k mysu Dobré naděje.
 
po bludné pouti přivolal
mne hyacintový Tvůj vlas,
tvář, již jsem vroucně miloval,
zpěv, který v Řecku zpívalas
a v Římě, ...