„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Sezóna 2000-2001

Oblomov

Oblomov

Oblomov, nejznámější to dílo Ivana Alexandroviče Gončarova, se těší poměrně velkému zájmu mnoha dalších interpretů, v čele se stejnojmenným filmovým skvostem Nikity Michalkova. Přesto ale platí, že převést tento mnohasetstránkový román do podoby dramatické tak, aby si přes nutné ořezání dějové části uchovala původní atmosféru balancující někde mezi nudou, leností, konservatismem a přímo nepřátelstvím k jakýmkoliv změnám, je výzvou, jež na svou realizaci v českých luzích a hájích čekala takřka století a půl, nicméně vyplatila se! a hra Oblomov v podání Dejvického divadla s adaptací a režií Miroslava Krobota, potažmo s excelentním Oblomovem v podání Ivana Trojana a Alexejem Nikolaječem Alexejovem alias Jiřím Macháčkem je opravdovým divadelním skvostem.
24. Prosinec 2008
Variace na chlast

Variace na chlast

Velmi primitivní scénář hry Variace na chlast, který je založen jen a pouze předstírání podroušeného stavu a z něj plynoucího „humoru“, který je navíc umocněn nějakým tím zaklením či vulgarismem za každou druhou replikou a tvoří tak minimálně polovinu oněch „humorných“ míst, by i dle velmi nekritického přístupu svých autorů Bolka Polívky & Dodo Gombára postačovala tak k nějakému televiznímu výstupu, v jehož duchu i úrovní humoru se ostatně celé představení nese. Ale přeci jen divadlo, byť na Divadlo Bolka Polívky nemá jeho divák nijak vysoká očekávání a víc než doteky múzy odchází uspokojen, vidí-li sobě známé tváře z televizních estrád, v sobě nese vyšší dramatické nároky a tak byla absence příběhu, nápadu či snad divadelního umění nahrazena sázkou na šaškovství v kombinací s koncepcí tzv. generální zkoušky, kdy herci zapomínají svůj text, říkají repliky druhých herců, předstírají stávku, hodinový vyhazov, usmíření, … a tak až do úplného vyčerpání diváka.