24. Duben 2008
Ladislav Klíma: Putování slepého hada za pravdou
1917
Přínos Ladislava Klímy na poli filozofie není v objevném myšlenkovém směru, ale v pojetí filozofie jako náplně
všedního života, který se rozhodl věnovat právě důkazu pravdivosti svých idejí. Je následovníkem Schopenhauera,
Nietzcheho a Solovjeva, ale nespokojuje se s jejich prázdnými slovy, chce filozofii, kterou hlásá,
filozofii egodeismu, boha, pro kterého existují jen vlastní myšlenky, i žít. Klíma po svém otci zdědil majetek,
který by mu při rozumném hospodaření stačil na zbytek života a který by mohl plně věnovat jen své filozofii, ale
záměrně v protikladu se skrblivým Schopenhauerem o tento majetek velmi záhy přichází.