„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Art Spiegelman: Maus

Maus: A Survivor's Tale, My Father Bleeds History (1986)
Maus: And Here My Troubles Began (1991)

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Je takřka nemožné spočítat obrovské množství literárních, výtvarných ale i filmových uměleckých děl, které nějakým způsobem reflektují holokaust jakožto jednu z nejsmutnějších epoch v dějinách lidstva. Ba naopak, vlivem neustálého opakování, rozmělňování, používání mnohých klišé ale i tabuizace nechtěných faktů, se umělecké ztvárnění holokaustu stalo synonymem nudy, povrchnosti i vyčpělosti. Téma holokaustu, koncentračních táborů a systematické vyhlazování celých národů na základě rasistické ideologie bylo zopakováno tolikrát a v tolika různých formách, že jako nosné téma již nemá nejenže co říci, ale pro drtivou část lidstva se stalo prázdným pojmem.
A podobně vyprázdněným pojmem se mohlo stát i téma komunismu, o kterém opět vzniklo nesčetné množství literárních děl, jež se snaží s větší či menší objektivitou naklonit jazýček vah čtenářova názoru na tu či onu stranu, ale k pochopení podstaty si postačí přečíst útloučké bajkové podobenství Farma zvířat George Orwella a „Nullum est iam dictum, quod non dictum sit prius“ (a tím bylo řečeno vše).
Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

A tento Terentiův citát ze hry Kleštěnec lze použít i pro dílo Arta Spiegelmana Maus, jež má sice podobu komiksu, ale výstižnější by bylo pro něj použít označení výtvarného autobiografického románu. - Art Spiegelman v této výtvarné podobě zaznamenal životní příběh svého otce, polského Žida Vladka Spiegelmana, kterému se díky obrovskému štěstí, důvtipu, souhrou mnoha náhod ale zejména pak s pomocí velké zásoby zlatých rodinných šperků, podařilo přežít holokaust - ba podařilo se mu zachránit i svou manželku, Artovu matku, avšak již nikoliv svého prvorozeného syna, Artova bratra, a zbytek příbuzenstva. (Sám Art se narodil až dva roky po válce Švédsku, kam Spiegelmanovi rodiče emigrovali.) Artova matka ztrátu syna i celé rodiny nakonec neunesla a spáchala sebevraždu, otec zase po celý zbytek života trpěl těžkou paranoiou.
Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Orwell zpodobnil komunistickou ideologii na příběhu zvířat z farmy pana Jonese. A k podobné alegorii sáhl i Spiegelman, který jako zvířata nakreslil jednotlivé národnosti - Židy jako myši, Poláky jako prasata, Němce jako kočky, Francouze jako žáby a Američany jako psy, Brity jako ryby. Spiegelman tak tímto způsobem dosáhl jednoznačného rozlišení všech zúčastněných a jednak se tak mohl vyvarovat obvyklých klišé v popisu toho, kdo patří na jakou stranu, kdo je hodný a kdo je zlý. - Ostatně v otcově vyprávění je zlý každý a příliš nerozlišuje mezi Němci, Poláky a později i samotnými Židy a když si mu Art v deseti letech postěžuje, že mu na ulici utekli kamarádi, otec pouze lakonicky poznamená: „Kamarádi? Tví kamarádi? Zavři se s nimi bez jídla na týden do jedné místnosti a potom uvidíš, kdo to jsou ti tví kamarádi!“
Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Maus začal Spiegelman kreslit a psát na základě rozhovorů s otcem Vladkem, které proběhly v letech 1978 a 1979 v Rego Park v New Yorku. V příběhu se střídá současná rovina - rozhovor s otcem - a rovina otcova vyprávění, které začíná zhruba v polovině 30. let a končí na podzim roku 1945. Celý román vznikal po dobu třinácti let mezi roky 1978 až 1991, kdy od roku 1980 nejprve vycházel na pokračování v avantgardním komiksovém časopise Raw a v roce 1986 byla první část románu vydána i knižně a to pod názvem Maus I: Příběh očitého svědka (Otcova krvavá pouť dějinami). Druhá část pod názvem Maus II: Příběh očitého svědka (A tady začalo moje trápení) vyšla v roce 1991. V následujícím roce pak Maus získal jako první komiks v historii nejprestižnější literární cenu (vyjma Nobelovy ceny za literaturu) a to Pulitzerovu cenu. V letech 1991 až 1992 byly Spiegelmanovy pracovní materiály vystaveny i v newyorském Muzeu moderního umění.
Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

K dnešnímu dni byl Maus přeložen do více než 30 jazyků. Krom velkého úspěchu v USA a v Izraeli (, kde však byl komiks cenzurován, protože se zde nelíbily pasáže týkající se židovské policie, kterou Spiegelmanův otec srovnával s jednotkami SS) měl rovněž obrovský úspěch i v Německu. Asi nejhorší příjetí se komiksu dostalo ve Spiegelmanově rodném Polsku, kde se nejprve dlouho hledal vydavatel, až se nakonec této úlohy zhostil na vlastní pěst Piotr Bikont, novinář z redakce Gazeta Wyborcza. - Po vydání Mause však následovaly protesty s veřejným pálením knihy, protože Poláci - ve Spiegelmanově podání prasata - jednak v příběhu vyznívali jako mnohem horší kreatury než samotní Němci, a jednak v Polsku, ostatně podobně jako v Česku, nikdy nedošlo k morálnímu vyrovnání vlastního podílu na holokaustu.
Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Art Spiegelman: Maus

Použitá literatura:

  1. Art Spiegelman, Maus, Torst: Praha, 2012.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4.4 (9 hlasů)