V noci jsem snil, že jsem motýlem

Je takřka nemožné spočítat obrovské množství literárních, výtvarných ale i filmových uměleckých děl, které nějakým způsobem reflektují holokaust jakožto jednu z nejsmutnějších epoch v dějinách lidstva. Ba naopak, vlivem neustálého opakování, rozmělňování, používání mnohých klišé ale i tabuizace nechtěných faktů, se umělecké ztvárnění holokaustu stalo synonymem nudy, povrchnosti i vyčpělosti. Téma holokaustu, koncentračních táborů a systematické vyhlazování celých národů na základě rasistické ideologie bylo zopakováno tolikrát a v tolika různých formách, že jako nosné téma již nemá nejenže co říci, ale pro drtivou část lidstva se stalo prázdným pojmem.

A podobně vyprázdněným pojmem se mohlo stát i téma komunismu, o kterém opět vzniklo nesčetné množství literárních děl, jež se snaží s větší či menší objektivitou naklonit jazýček vah čtenářova názoru na tu či onu stranu, ale k pochopení podstaty si postačí přečíst útloučké bajkové podobenství Farma zvířat George Orwella a „Nullum est iam dictum, quod non dictum sit prius“ (a tím bylo řečeno vše).

Drama Matka Kuráž a její děti je pokládáno za nejvýznamnější příspěvek takzvaného epického divadla, který jakožto styl dominoval celosvětovému divadlu 50. let, její autor, Bertolt Brecht, pak za přední osobnost jak epického divadla, tak, a to právě díky této hře Matka Kuráž, je i považován za přední osobnost protiválečného hnutí.

Román Tichý Američan z roku 1955 je suverénně nejznámější a společensky nejvýznamnější román Grahama Greenea. - Leitmotivem románu je sice boj dvou mužů, anglického cynického novináře Thomase Fowlera a naivně idealistického tajemníka kulturního atašé na americké ambasádě v Saigonu, o stejnou vietnamskou dívku, původně Fowlerovu milenku, skutečný příběh je však skryt v přesném popisu amerických neokoloniálních ambicích ve Francouzské Indočíně. - Román přirozeně vzbudil již krátce po svém vydání značný rozruch. Greene byl dokonce od amerického vydání v roce 1956 až do své smrti v roce 1991 permanentně monitorován americkými tajnými službami. - Tato veřejností tušená informace, kdy byl Greene, přes svou čtenářskou oblíbenost a to nejen na obou stranách Atlantiku ale prakticky po celém světě, americkými s vládní propagandou spojenými médii pranýřován, ne-li jako kryprokomunista, tak alespoň jako levičák, byla potvrzena v roce 2002, kdy si deník The Gurdian na základě amerického Zákona o svobodě informací, vyžádal Greeneův tajný spis.