V noci jsem snil, že jsem motýlem

Umělecké počátky dnes nestora švýcarské německy psané literatury Friedricha Dürrenmatta nebyly jednoduché. Jeho první divadelní hra Psáno jest, kterou napsal v letech 1945/46 byla uvedena v roce 1947, první věhlas mu přinesla dvojice detektivních novel Soudce a jeho kat z roku 1950 a Podezření z roku 1951, jež vycházely na pokračování v časopise Der Schweizerische Beobachter. Ale první velký finanční úspěch mu zajistila až série rozhlasových her z let 1952 až 1954, které psal na objednávku pro německý rozhlas. - Některé z nich později přepracoval i pro divadelní provedení - nejznámější je Herkules a Augiášův chlév z roku 1954.

Novela Podezření, jež byla poprvé zveřejněna časopisecky mezi zářím 1951 a únorem 1952, velmi úzce navazuje na předchozí Dürrenmattovu veleúspěšnou novelu Soudce a jeho kat - v obou novelách vystupuje jako hlavní hrdina komisař Bärlach a jejich děj dělí jen několik dnů na závěr roku 1947.

V Soudci a jeho katovi řeší komisař Bärlach případ vraždy svého policejního kolegy, kdy namísto zatčení vraha, jímž je další policista, z něj učiní vyšetřovatele vraždy - vrah se tak snaží komisaře Bärlach zavést na falešnou stopu, ale ve skrytu a bez svého vědomí pouze plní Bärlachovy pokyny a stává se z něj kat jiného nepostižitelného zločince. Zatímco v Podezření je komisaři Bärlachovi provedena dlouho odkládaná operace. Bärlach v rámci rekonvalescence, kdy je upoután na nemocničním lůžku, narazí na dva roky starý časopis s fotografií válečného zločince, který v koncentračních táborech prováděl operace při plném vědomí bez použití anestezie. Obličej na fotografii identifikuje Bärlachův ošetřující lékař doktor Emmenberger, který v něm pozná svého někdejšího klegu ze studií - doktora Nehle. Bärlach, který byl v čase rekonvalescence penzionován, tak rozjíždí svůj poslední případ, ve kterém se krom sadistického ale geniálního chirurga, objevuje i obří Žid Gulliver, vraždící trpaslík a zotročení vězni z koncentračního tábora, nad kterými ani tři roky po skončení války Nehle neztratil svou sadistickou nadvládu.

Novelu Podezření tak lze číst jen jako pokračování Soudce a jeho kata, sama o sobě neoplývá žádnými nadčasovými kvalitami a sama o sobě by neobstála ani v čtenářsky nenáročném žánru detektivní literatury. - Ostatně, obě novely Soudce a jeho kat a Podezření bývají vydávány výhradně společně a nikdy samostatně.