„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Jaroslav Havlíček: Synáček

Jaroslav Havlíček: Synáček

Jaroslav Havlíček: Synáček

1932-1941

Jaroslav Havlíček psal svou co do počtu stránek nevelkou novelu Synáček dlouhých deset let. A dlouhých nejenom z pohledu lidského života, ale i z pohledu celého Havlíčkova díla, kdy právě mezi roky 1932 a 1941 napsal a publikoval všechny své romány ale i všechny své další významné prózy. Synáček, jež je v podstatě velmi komorní novela, která v průběhu šesti desetiletí sleduje život svého hlavního hrdiny Antonína Skály přezdívaného Synáček, je ale významná i svým vlivem, kdy Havlíček právě v Synáčkovi objevil nosné téma svých vrcholných románů v čele s Petrolejovými lampami a Helimadoe - tedy téma maloměsta s předobrazem svého rodného městečka Jilemnice, kde se pod názvem Olšiny odehrává děj jak Synáčka tak velmi blízkých Petrolejových lamp (v původní verzi pod názvem Vyprahlé touhy), tak další dvě pokračování Lamp, kdy ale část druhá Vlčí kůže zůstala rozepsána a část třetí zůstala jen v podobě rozvrhu dalšího děje.
Novela Synáček s Petrolejovými lampami sdílí nejen místo děje, ale i řadu postav, ba v Lampách se v okrajových úlohách objevují i hlavní hrdinové Synáčka a to Antonín Skála a Věkoslav Xaver. A naopak v Synáčkovi se hlavní postavy Lamp, tedy Štěpka a příslušníci rodin Kyliánů a Malinů, neobjeví ani v těch nejepizodnějších úlohách. Ale ač obě díla mají mnoho společného, ba se do značné míry vzájemně doplňují, pro své literární pojetí se de facto jedná o zcela rozdílné literární žánry. - Plánovaná trilogie Petrolejových lamp sice má svůj středopól v hlavní postavě Štěpky, ale děj ve skutečnosti pojednává o dobové atmosféře maloměsta na přelomu 19. a 20. století s tím, že co do zařazení do literárního žánru se jedná o psychologický román, jež ve svém kritickém realismu sklouzává k naturalismu. To Synáček sociologickou i psychologickou stránku prostředí a svých postav v podstatě neřeší.
Sice ne ústředním, ale velmi důležitým tématem Petrolejových lamp je všeobecná lačnost a hamižnost, kdy se touze po materiálních statcích podřizuje vše, počínaje láskou, štěstím, ale i smyslem života. - Hlavní postava Štěpka tak přes zámožnost své rodiny zůstává po celý život nešťastná proto, že se s ní nejprve z čistě finančních důvodů oženil její bratranec Pavel Malina, který v době svatby trpěl syfilidou ve své závěrečné nevyléčitelné fázi, a poté se vdala za manželova bratra. To vše jen proto, aby zůstal majetek v rámci rodiny.
Synáček je přes svou závěrečnou tragičnost, kdy postupně nejprve zemřou všichni příbuzní a blízcí hlavního hrdiny a poté i on sám, velkou oslavou života a Synáček Antonín Skála má v novele obraz takřka heroického velikána. Co do osobního štěstí pak Synáčkovi nebylo v jeho životě nikdy nic odepíráno, nikdy nemusel ustupovat, dělat kompromisy a naopak všeho se mu dostávalo automaticky a v té nejvyšší míře.
S Petrolejovými lampami se tak Synáček částečně protíná až v závěrečné části, kdy Synáček Antonín Skála slíbil svému umírajícímu celoživotnímu příteli Věkoslavovi Xaverovi, že si vezme za ženu jeho nemocnou dcerku, jež stejně jako její matka trpěla souchotinami a neměla velké šance se dožít ani třiceti let svého života. Synáček tak najednou na dobu čtyř let zcela opustil svůj dosavadní způsob života bouřliváka, tanečníka, zpěváka ale i vtipálka a výtržníka, a vše zasvětil své osmnáctileté manželce Markétce, aby tak poznal, že nad všemi životními radovánkami stojí láska, ale i strach a bolest poté, co Markétka po čtyřleté anabázi umírá. Synáček po smrti své mladé manželky, kterou spíše opatroval jako vlastní dítě, ztrácí onu dříve nevídanou vitalitu a touhu po životě, a umírá při autonehodě, která, jak se lze domnívat, nebyla náhodná.

Použitá literatura:

  1. Jaroslav Havlíček, Synáček, Československý spisovatel: Praha, 1959.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (1 hodnocení )