Kategorie
10. Květen 2011
Youth: Scenes from Provincial Life II, 2002
Druhá část fiktivní autobiografie Johna Maxwella Coetzeeho, nositele Nobelovy ceny za rok 2003, nás zavádí do období autora mládí někde mezi 20. a 25. rokem. Hlavní hrdina a autorovo alter ego John studuje matematiku a literaturu na Kapské univerzitě a jeho život v Jihoafrické republice se skládá především z každodenní rutiny, kdy krom studia, které jej nijak nemotivuje, vykonává řadu vedlejších zaměstnání, aby dokázal sám sobě, že je samostatný. Byla-li v první části trilogie, Chlapectví, Johnova osamělost motivována strachem ze ztráty lásky matky, ale i pohrdáním svým otcem, pak v Mládí John raději přežívá o hladu než by svou rodinu požádal o finanční výpomoc.
Tento strach o dosažení naprosté nezávislosti kulminuje až v nenávist k vlastní zemi, kdy John ihned po absoloturiu, utíká do Londýna, kde se plánuje stát básníkem se svým vzorem v Ezru Poundovi. Avšak opět až obsesivní snaha o naprostou nezávislost, jej donutí, aby přijal zaměstnání jako programátor v IBM s tím, že v rámci navazujícího studia na Kapské univerzitě bude psát práci na téma anglického novelisty, kritika a básníka Forda Madoxe Forda, kterého však záhy shledává jako zcela nudného a jeho život se nyní dělí mezi práci, návštěvy kina a vědeckou knihovnu, kde ve starých cestopisech objevuje lásku ke své zemi, kdy si uvědomuje, že přes její rasismus a provinčnost vždy zůstane jihoafričanem.
Londýn je ale i místem Johnova sexuálního zrání, kdy má několik sexuálních vztahů, ale všechny končí jak na Johnově nezájmu o sex - ve vztahu jsou jeho partnerky ty aktivnější tak, že dokonce předstírá i vyvrcholení, ale i jeho citovému chladu, kdy nikdy nepřekročí hranici, za kterou by mohl ztratit kontrolu sám nad sebou.
A byť se původní plán stát se básníkem, ba i společenským rebelem po vzoru zmíněného Pounda, záhy rozpadá, John začíná psát román, který lze ztotožnit s Coetzeeho prvotinou Dusklands z roku 1974.
Základní otázkou, která se čtenářovou hlavou prolíná napříč četbou celé trilogie (Chlapectví, Mládí a Zrání) je, nakolik lze ztotožnit postavu vypravěče a samotného autora - z čistě faktografického hlediska je lze prohlásit za identické, kdy Coetzee nijak nefabuluje ve vnějších aspektech příběhu, ale čtenář již asi z podstaty tuší, že by nikdo nepřipustil svého čtenáře tak blízko ke svému tělu a Johnova osobnost, skutečné motivace i jeho psýché jsou tak čistě produktem autorovy tvůrčí představivosti.
Použitá literatura:
- John Maxwell Coetzee, Mládí, Metafora, Praha: 2007.