01. Červenec 2009
John Steinbeck: Perla
The Pearl, 1947
„Ve městě se vypráví příběh o obrovské perle - jak byla nalezena a jak byla opět ztracena. Vypráví se o rybáři Kinovi a o jeho ženě Juaně a jeho synkovi Coyotitovi. A protože byl ten příběh vyprávěn tak často, vštípil si jej každý do paměti. A jako ve všech zkazkách, jež se vyprávějí znovu a znovu a lidé jej nosí v srdci, je v něm jen dobré a špatné a černé a bílé a dobré a zlé a nikde nic uprostřed.
Je-li tento příběh podobenstvím, vykládá si jej snad každý podle svého a vkládá do něj svůj vlastní život. Ve městě se tedy říká, že…“
Jak předesílá sám Steinbeck, příběh o velké perle, kterou nalezne chudý rybář Kino, aby mohl zaplatit lékaře pro svého syna Coyotita bodnutého jedovatým štírem, je prastará, ne-li jako lidstvo samo, tedy alespoň jako lidská paměť.
To nejlepší z díla Johna Steinbecka má svůj prapůvod v reflexi tzv. Velké krize z 30. let, kdy Steinbeck naprosto fenomenálním způsobem dokázal vystihnout její podstatu v životech těch ze sociálně nejslabších. Ostatně jak jinak si dnes dokážeme představit životní podmínky na americkém středozápadu, potažmo v zemědělské oblasti Kalifornie než prostřednictvím Steinbeckových románů à la Pláň Tortilla (1935), O myších a lidech (1937) či Hrozny hněvu (1939)?
Nicméně náměty ze společenského dna dominují napříč celým jeho dílem. A nejinak je tomu u Perly, kdy Steinbeck převedl starou mexickou legendu o perle velké jako „vejce racka“ a „krásnou jako měsíc“ do kontextu sociálního boje chudých rybářů a hledačů perel a bohatých obchodníků s perlami. Rybář Kino je pak ve Steinbeckově podání potrestán smrtí svého jednoletého synka nikoliv pro závist svých chudých soukmenovců, ale proto, že chtěl zlomit odvěký zákon, kdy se chudák narodí jako chudák a jako chudák i zemře a nemá sebemenší právo doufat ve změnu svého postavení, jak u sebe, tak u svých dětí.
Použitá literatura:
- John Steinbeck, Perla, Československý spisovatel, Praha: 1947.