„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

1947

Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha

Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha

A Streetcar Named Desire, 1947

Americký dramatik Tennessee Williams své nejlepší divadelní hry postavil na motivech, které čerpal z vlastního života, obzvláště pak mládí, které prožil v jižanském státě Mississippi. - V jeho díle, jež čítá na čtyřicet dramat, dalších sedmdesát jednoaktovek a dále jednoho románu a několika sbírek povídek a básní, je klíčové zejména jeho tvůrčí období mezi polovinou 40. a polovinou let 50., kdy napsal své nejcennější a dodnes velmi často inscenovaná dramata Skleněný zvěřinec (1944) a Tramvaj do stanice Touha (1947) Kočka na rozpálené plechové střeše (1954) a Sestup Orfeův (1957). - Ve všech těchto hrách mají klíčový význam jižanské prostředí a kulturní reálie, zakázaná témata alkoholu a homosexuality či psychologicky velmi propracované postavy inspirovaných skutečnými vzory z okruhu Williamsovy rodiny.

1

Zvon zvonil poledne.
Pan Hyrman, obrovský řezník s malinkou zlatou náušničkou v levém uchu, otevřel výkladní skříň a přes řadu vepřových hlav a skrz asparágusy se díval do svého krámu.
„Pánové,“ volala tam jeho žena, „v řeznictví a uzenářství je čistota půl zdraví!“
John Steinbeck: Perla

John Steinbeck: Perla

The Pearl, 1947

„Ve městě se vypráví příběh o obrovské perle - jak byla nalezena a jak byla opět ztracena. Vypráví se o rybáři Kinovi a o jeho ženě Juaně a jeho synkovi Coyotitovi. A protože byl ten příběh vyprávěn tak často, vštípil si jej každý do paměti. A jako ve všech zkazkách, jež se vyprávějí znovu a znovu a lidé jej nosí v srdci, je v něm jen dobré a špatné a černé a bílé a dobré a zlé a nikde nic uprostřed.
Je-li tento příběh podobenstvím, vykládá si jej snad každý podle svého a vkládá do něj svůj vlastní život. Ve městě se tedy říká, že…“
Anne Franková: Deník Anne Frankové

Anne Franková: Deník Anne Frankové

Het Achterhuis. Dagboekbrieven 12 juni 1942-1 augustus 1944, 1947

Snad ironií či paradoxem je fakt, že celosvětově suverénně nejznámějším dokumentem ilustrující pozadí genocidy Židů v průběhu 2. světové války je osobní, ne-li intimní, deník nizozemsky píšící školačky Anne Frankové. Její deník byl od svého první publikace v roce 1947 přeložen snad do všech světových jazyků, potažmo jen v češtině zaznamenal cca 10 vydání (poprvé v překladu Gustava Janoucha v roce 1956, poté ve verzi Miroslava Drápala z roku 1991, a konečně v redigci Michaely Jacobsenové v roce 2004).
John Steinbeck: Toulavý autobus

John Steinbeck: Toulavý autobus

The Wayward Bus, 1947

Mezi největší americké spisovatele, jež zplodilo nejen 20. století, jistě na první místa patří i John Steinbeck. Nicméně Steinbeck není nejen mistrem slova, geniálním psychologem ale jeho odkaz se do dějin zapsal svou sociální kritikou, kdy jako jeho podobně naladění předchůdci Mark Twain či Jack London zvolil hrdiny svých románů z prostředí těch nejnižších společenských vrstev, ne-li dokonce vyděděnců z nich. Ba, Steinbeck šel ještě dále a skrz své náměty z doposud zcela opomíjeného sociální dna s antihrdiny, systematicky zničil legendu o tzv. americkém snu tak, že ač se to může zdát být absurdní, stojí i dnes Steinbeckovo jméno na černé listině „levicově smýšlejících“ Američanů.