19. Prosinec 2011
Finsko bývá mnohdy líčeno jako země, kde panuje deprese, chmurná nálada a dlouhé večery se zde přežívají s lahví tvrdého alkoholu. A přesně v tomto duchu svou zemi líčí ve svých filmech její celosvětově nejznámější, respektive jediný známý, filmový tvůrce, Aki Kaurismäki. Asi ne náhodou jsou tak Kaurismäkiho filmy mnohem známější a oceňovanější za hranicemi Finska. Kaurismäkiho opus Ariel z roku 1988, pro který sám napsal scénář, režíroval jej, ale jej i sám produkoval, patří do volné trilogie ztracenců (společně se snímky Stíny v ráji 1986 z roku a Děvče ze sirkárny z roku 1990), ale její leitmotiv lze vysledovat napříč celou Kaurismäkiho filmografií. Ariel samotný má pak hodně blízko ke Kaurismäkiho prvotině - ke stejnojmenné adaptaci slavného románu F.M. Dostojevského, Zločin a trest z roku 1983.
Osudy hlavního hrdiny příběhu snímku Ariel, Taisto Kasurinenena, jsou poměrně přímočaré: Černouhelný důl, kde Taisto i se svým otcem celý život pracoval, byl jednoho dne prostě zavřen, díra v zemi odstřelena, a všichni horníci propuštěni. Otec dal Taistovi, ještě předtím než si prohnal na záchodě místní nálevny kulku hlavou, klíče od svého kadilac a poslední radu, aby odtud okamžitě zmizel a odjel pryč, na jih. Taisto si na cestu vybere své celoživotní úspory, ale ještě před cílem své cesty v Helsinkách je přepaden a okraden. Do Helsinek tedy dorazil jako bezdomovec, bez peněz, bez práce a bez kabátu a tak se mu hodí, když v přístavu, kde narazí na jednodenní práci se skládáním pytlů s obilím, najde v popelnici zánovní kabát po svém dělnickém soudruhovi, jenž byl několik dní před tím rozdrcen nákladním vozíkem. Ale druhý den majitele agentury, pro kterého Taisto pracoval, zatkne policie, jinou práci nenajde a po několika dnech jej vyhodí z té nejlevnější ubytovny. Ten den však potká Irmeli, nepříliš pohlednou a již ne mladou ženu, která současně pracuje ve třech zaměstnáních, aby dokázala uživit malého syna a splácet půjčky na skromné vybavení svého bytu. Ještě ten večer si slíbí lásku na celý život. Taisto však potká jednoho z těch, co jej okradli o všechny peníze, a je pro přepadení, kdy se snažil svého lupiče prošacovat, odsouzen ke dvoum letům vězení natvrdo.
Taistova smůla, jež jako by se mu lepila každým krokem na paty, se jej nepustí ani ve vězení. Taisto jsou s Irmeli v zastoupení oddáni, ale krátce poté Taisto přehodí přes zábradlí provokujícího bachaře a je zavřen na samotku, což samo o sobě znamená další prodloužení trestu. Zrovna ten den mu Irmeli přinesla dort a dárek k jeho narozeninám, dort však začně konzumovat Taistův spolubydlící z cely, Mikkonen, protřelý to kriminálník, zločinec a vrah, který je však překvapen tím, když mu Taisto sdělí, že narozeniny má až za pů roku. - Irmeli do dortu zapekla pilník, kterým Mikkonen uřeže kus postele, přepadnou bachaře a s pomocí ukořistěných klíčů se jim podaří z vězení utéci. Taisto, Mikkonen, Irmeli a její syn, plánují utéct do Jižní Ameriky, ale nemají peníze na výrobu falešných pasů, kadilac se nepodaří prodat za dobrou cenu a tak Taisto a Mikkonen přepadnou směnárnu. Štěstí, které se na Taista jako by začalo usmívat, je však vrtkavé a při předávání pasů dojde k přestřelce a Mikkonen je střelen do břicha. Přesto se ale nakonec podaří dovést zoufalý a navenek zcela beznadějný plán do konce, a Taisto s Irmeli i dítětem se o půlnoci nalodí na nákladní loď Ariel, jež má namířeno do Brazílie.
Ačkoliv je příběh prakticky od začátku, a krom poslední minutové pasáže, až do konce zcela beznadějný a Taisto je jakoby předurčen k tomu stát se ztroskotancem s osudem svého otce, plyne z celého příběhu neuvěřitelná síla a chuť k životu. - Taisto nikdy, ani poté se jeho otec zastřelí, a ani když je okraden o všechno a poté je nespravedlivě zavřen do vězení, nezapochybuje o své lásce k životu a nikdy jej nenačapáme ve stavu, kdy by snad klesal na mysli. - Právě ve vykreslování navenek nenápadných a až odpuzujících hrdinů ze dna společnosti spočívá Kaurismäkiho neobyčejný talent a to nejen umělecký, ale i talent psychologického a sociálního pozorovatele.
Ariel (Finsko, 1988, 73 min.)
Režie: Aki Kaurismäki
Scenář: Aki Kaurismäki
Kamera: Timo Salminen
Hudba: Bill Casey, Melrose, Rauli Somerjoki, Taisto Tammi, Olavi Virta
Hrají:
… Turo Pajala … Taisto Kasurinen, Susanna Haavisto …
Irmeli Pihlaja, Matti Pellonpää … Mikkonen, Eetu Hilkamo … Riku, Erkki Pajala … Kaivosmies, Matti Jaaranen … Pahoinpitelijä
pilnik
pilník najde v knihe nie v koláči :) inak diky za typ dobry film
Submitted by brano (bez ověření)
on Po, 30/01/2012 - 18:54