V noci jsem snil, že jsem motýlem

Byť je Yojimbo oslavován co do filmové kvality, skvělého snímání kamerou, hereckého výkonu Toshirô Mifuneho v hlavní roli, potažmo mistrovské režie ale i námětu a scénáře Akiry Kurosawy, bývá často, a dodejme že negativně, srovnáván se svými „remaky“ - spaghetti westernem Pro hrst dolarů z roku 1964 a akčním filmem Poslední zůstává z roku 1996. Ale již v kontextu srovnání originálu s velmi chabou kopií je jasné, že Kurosawa ve své parafrázi na klasický americký western přenesený do čistě japonských reálií uhodil hlavičkou o hřebíček.

Bohužel, Kurosawa bývá zaměňován za jakéhosi nestora japonského akčního filmu, avšak s tím dovětkem, že mu bývá vytýkána nevěrohodnost, minimalismus co do použití filmových triků a rozvleklost ve vyprávěném příběhu. Asi netřeba tyto zcela zásadní omyly vyvracet. Naopak je nutné pouze zdůraznit, že Kurosawa je zcela samostatným filmovým tvůrcem, který je sice do značné míry inspirován evropskou kulturou, avšak na jeho dílo je nutné zhlížet v čistě japonském kontextu; potažmo jej hodnotit nikoliv co do akčnosti, ale co do zcela neopakovatelného režijního génia se skvělou prací s kamerou, vedením herců ale i hledáním a úspěšným nalézáním nadčasových témat.