Kategorie
25. Leden 2009
Akira Kurosawa: Zlý chlap spí dobře
Film Zlý chlap spí dobře je ve filmografii Akiry Kurosawy v pořadí druhým příspěvkem do temně laděného žánru noir (dalšími dvěma snímky, které jsou co do stylu jako noir označovány, byť v Kurosawově případě je toto označení nutné brát s rezervou, jsou Toulavý pes z roku 1949 a Nebe a peklo z roku 1963). Ostatně právě i film Zlý chlap spí dobře není v žádném případě typickým příkladem snímku noir, ba do značné míry v něm Kurosawa kombinuje i vliv italského post-neorealismu.
Akira Kurosawa: Zlý chlap spí dobře
Za nejdůležitější je pro tento snímek považován námět Hamleta Williama Shakespeara, kterého Kurosawa zfilmoval hned několikrát: v Krvavém trůnu z roku 1957 převádí do japonských reálií Macbetha a roce 1985 pak ve svém, co do komparsu i rozpočtu, vůbec nejnáročnějším velkofilmu Ran i Krále Leara.
Akira Kurosawa: Zlý chlap spí dobře
A ostatně již inspirace, byť velmi nepřímá, napovídá, že Kurosawa se již v základu odklání od japonské tradice a snímek je spíše poplatný evropským reáliím, protože japonské mentalitě nemůže být nic vzdálenějšího a cizejšího než právě archetyp Hamleta. A těchto paradoxů, ne-li kontradikcí, bychom nalezli celou řadu ať již počínaje svatbou Koichiho Nishiho, jakožto nemanželského dítěte, s Kyôko Kagawou, dcerou předního japonského podnikatele, kterou celý film začíná, přes námět Nishiho pomsty, který chce potrestat vynucenou sebevraždu svého otce, kterého si de facto nepamatoval, potažmo celý příběh, který více než reálie poválečného Japonsko spíše připomíná příběh z amerického westernu, k němuž se ostatně Kurosawa otevřeně hlásil a řada jeho nejslavnějších snímků, se Sedmi samuraji roku 1954 v čele, z westernu vychází.
Akira Kurosawa: Zlý chlap spí dobře
Zlý chlap spí dobře není Kurosawův nejpovedenější ani nejslavnější autorský počin, ale v každém ohledu prozrazuje rukopis režiséra těch nejvyšších kvalit. (Ostatně, kolik režisérů se může vůbec pokoušet se s tímto Kurosawovým nejslabším článkem srovnávat ?!)
Ve filmu zcela dominuje jak Kurosawův dvorní herec Toshirô Mifune, díky kterému snímek dostal onen punc nadčasovosti, tak širokoúhlá černobílá kamera Yuzury Aizawy a hudba z pera Masara Satōa.
天国と地獄, Warui yatsu hodo yoku nemuru, Japonsko, 1960 (151 min.)
Režie: Akira Kurosawa
Scénář: Shinobu Hashimoto, Eijirô Hisaita, Mike Y. Inoue, Ryuzo Kikushima, Akira Kurosawa, Hideo Oguni
Hudba: Masaru Satō
Kamera: Yuzuru Aizawa
Hrají: Toshirô Mifune … Koichi Nishi, Masayuki Mori … Public Corporation Vice President Iwabuchi, Kyôko Kagawa … Keiko Nishi, Tatsuya Mihashi … Tatsuo Iwabuchi, Takashi Shimura … Administrative Officer Moriyama, Kô Nishimura … Contract Officer Shirai, Takeshi Katô … Itakura, Kamatari Fujiwara … Assistant-to-the-Chief Wada, Chishu Ryu … Public Prosecutor Nonaka, Seiji Miyaguchi … Prosecutor Okakura, Koji Mitsui … Reporter A, Ken Mitsuda … Public Corporation President Arimura, Nobuo Nakamura … Legal Adviser, Susumu Fujita … Detective, Koji Nambara … Prosecutor Horiuchi, Gen Shimizu … Managing Director Miura, Yoshifumi Tajima … Reporter B, Yoshio Tsuchiya … ADA secertary, Somesho Matsumoto … Construction Company President Hatano, Kyu Sazanka … Construction Company Executive Director Kaneko, Kin Sugai … Tomoko Wada, Natsuko Kahara … Mrs. Furuya, Nobuko Tashiro … Mrs. Moriyama, Atsuko Ichinomiya … Mrs. Ariyama, Toshiko Higuchi … Wada's daughter, Jun Kondo … Reporter D, Yutaka Sada … Wedding receptionist
Pavučina:
- The Bad Sleep Well, Wikipedia
Verze pro tisk- Přidat komentář
- 5487x přečteno
Zaslat e-mailem
