V noci jsem snil, že jsem motýlem

Ihned pro premiéře se na v pořadí třetí autorský snímek Tomáše Řehořka, Czech Made Man, snesla negativní vlna kritiky tak, že by se mohlo zdá, že světlo světa spatřil nejhorší film za posledních X let. - Ale již při letmém ohlédnutí se do minulého roku, kdy krom několika dokumentů à la Katka, Český mír, Nesvatbov či Vše pro dobro světa a Nošovic, vznikl jediný snímek nadčasových kvalit - a to Pouta Radima Špačka.

Snímku Czech Made Man byla rovněž vytýkána přílišná nabubřelost svých tvůrců, přílišná reklama a mediální propagace. - Ale opět se podívejme do roku 2010 a srovnejme tento film s rozpočty „českých velkofilmů“, kterými v uplynulém roce byly Habermannův mlýn, Kajínek, Kuky se vrací, Občanský průkaz či Ženy v pokušení - snad jen krom posledního zmíněného výtvoru Jiřího Vějdělka, jež nepokrytě cílil na stejné téma i diváckou skupinu jako americký seriál Sex ve městě, tedy ženy ve středním věku, se dnes asi již stěží najde někdo, kdo by byl ochoten podobný výtvor ještě jednou shlédnout.

Dalším odsudkem, se kterým se lze v recenzích o Czech Made Man setkat, je výtka v podobě přílišné inspirace v gangsterských snímcích Sbal prachy a vypadni a RocknRolla britského režiséra Guye Ritchieho. - Zde si nemůžu pomoci, ale Nová česká vlna ze 60. let je prostě nenávratně pryč a za posledních 40 let nevznikl v české kinematografii jediný film, který by dokázal oslovit zahraničního diváka. A podobně jako v hudbě, v literatuře či ve výtvarném umění jsme v současné době prostě nuceni přebírat a napodobovat vzory ze světové pop-kultury, protože v českém umění chybí osobnost či prostě jen motivující atmosféra, která by dokázala vyprodukovat dílo originálních kvalit. Tedy zpátky k filmu Czech Made Man a podívejme se na něj střízlivýma očima:

Tomáš Řehořek ve filmu hned několikrát překročil řeku Rubikon tím, že žánr filmové komedie převedl do současných reálií, zatnul tipec žoviálnímu herectví a vsadil na moderní filmové technologie s dynamickou kamerou, rychlým střihem a použitím počítačů. - Fenomén tzv. české komedie je od sedmdesátých let s nástupem tvůrčí dvojice Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka synonymem příběhu malého českého človíčka, který nenápadně a ustrašeně prožívá svůj mírně groteskně-absurdní životní příběh a že existuje i svět za českými hranicemi je naznačen tak nanejvýš dovolenou v NDR či v Jugoslávii. Současně se rozmohl fenomén tzv. polívkovství (dle Bolka Polívky, ale pravzor můžeme vysledovat až u Vlasty Buriana), kdy je ve filmu pánem zasloužilý a televizními obrazovkami protřelý herec, který si ve filmu ukrajuje co největší prostor v domnění, že je naň český divák emocionálně fixován a nedokáže bez něj žít. Dále jsou v českém filmu tabu techniky à la rychlý střih se střídáním objektů i scén, použití ruční či dynamické kamery, digitální úpravy a to jen proto, že tyto techniky používá i televizní reklama a český filmař jakožto umělec, nechce být srovnáván s něčím tak pokleslým a ušpiněným.

Tomáš Řehořek se osvobodil od pravidla, že český rovná se zaprděný a podobně jako dnešní mladý člověk běžně cestuje, studuje či pracuje v zahraničí, převedl námět malého českého zlodějíčka z pražského Žižkova do Berlína, Amsterdamu a Šanghaje. Příběh rozpohyboval do minimalistických záběrů, kdy každá scéna či gag dostal jen tolik prostoru, aby jej divák pochopil. A konečně přísným režijním vedením nedovolil zasloužilým hercům à la Milan Šteindler či Kateřina Brožová hrát cokoliv nad rámec své postavy. - Právě postava luxusní bordelmamá v podání Kateřiny Brožově, pro mne bylo ve filmu jedním z nejmilejších překvapení.

Kapitolou sama pro sebe pak je herectví Jana Budaře, na jehož mimořádném výkonu je celý film postaven. - Jan Budař již ve svých filmových začátcích dokázal, že je hercem par excellence, kdy za snímky Nuda v Brně (2003) a Mistři (2004) opakovaně získal ocenění Český lev za nejlepší herecký výkon v hlavní roli, ale postava Jakuby Vrány pro něj byla velkou hereckou příležitostí po mnoha letech a Budař tak dokázal, že je hercem velkých rolí.

Úhrnem, nelze předpokládat, že by došlo k probuzení samozvané filmové akademie a Czech Made Man se stal favoritem pro ocenění nejlepšího českého filmu a nejlepšího režiséra za rok 2011, ale zcela jistě bude favoritem v kategoriích pro nejlepšího herce - Jan Budař, nejlepší herečku ve nejlepší roli - Kateřina Brožová a nejlepší střih - Pavel Hrdlička.