Kategorie
19. Září 2013
Kanadský režisér Denys Arcand ve snímku Doba temna uzavřel svou volnou trilogii na téma postavení jedince v moderní společnosti - prvním filmem z tohoto Arcandova cyklu byl snímek z roku 1986 Úpadek amerického impéria, druhým pak jeho nejslavnější snímek z roku 2003 Invaze barbarů, jenž byl oceněn i Oscarem za nejlepší cizojazyčný film, třemi francouzskými Césary, a dvěma cenami z Cannes. V Době temna pak Arcand udržuje tuto vysoce nasazenou kvalitativní laťku a jeho film se vyznačuje inteligentním humorem s přesahem k ironii a satiře.
Film je postaven na postavě pětačtyřicetiletého úředníka Jean-Marca Leblanca, jenž zažívá krizi středního věku, kdy si nerozumí ani s manželkou, ani se svými dvěma pubertálními dcerami, ale nedokáže se ani vyrovnat s tím, že se nestal ani hercem, ani filozofem či spisovatelem a ani není charismatickým svůdcem žen, ale je jen úředník sociálního odboru, který není schopen nikomu pomoci. Marc si tak vytvoří virtuální svět, ve kterém umí krásně zpívat, je charismatický,
obdivovaný a zcela neodolatelný pro ženy, jež tvoří jeho soukromý harém, kam patří slavná kanadská modelka, televizní moderátorka, ale i jeho lesbická kolegyně či jeho šéfová. Avšak poté, co jeho cílevědomá manželka, jež se kariérně, finančně ale i jako osobnost zcela emancipovala jako realitní makléřka, nakrátko uteče se svým milencem do Toronta, Marc si pomalu začne uvědomovat, že jeho virtuální milenky nemohou naplnit jeho lidské citové potřeby a rozhodne se vyzkoušet rychloseznamku. - Ale Marc jako úředník bez většího majetku, bez auta vyšší třídy a bez osobního charismatu není zrovna idolem atraktivních žen a zaujme jen Béatrici, která však v Marcovi, oproti jeho očekávání, nespatřila svého milence, ale jen svého panoše - Béatrice je totiž královnou ve hře realisticky imitující středověk a poté, co se Marcovi jakožto panošovi podaří oproti všem očekáváním a souhrou mnoha náhod porazit v souboji černého rytíře, dovolí mu Béatrice políbit ruku.
Tento jistě ponižující zážitek je však posledním impulsem, aby Marc definitivně vystřízlivěl, zbavil se svých imginárních milenek, dal výpověď z práce a odstěhoval se od manželky a dcer do malé chaty u moře, kterou zdědil po svém otci. Marcovo osobní vystřízlivění je však i zlomem ve způsobu vyprávění, kdy se ukáže, že Marc, který byl doposud zobrazován jako oběť jak příliš ctižádostivé ženy, odcizených dcer či neosobní práce, není tak docela bez viny a to, že si nerozumí se svou ženkou, s kterou již několik let neprovozoval manželský sex, bylo způsobeno právě tím, že se uzavřel do svého imaginárního světa.
L'âge des ténèbres, Francie / Kanada 2007, 104 min.
režie: Denys Arcand
scénář: Denys Arcand
kamera: Guy Dufaux
hudba: Philippe Miller
hrají:
Marc Labrèche … Jean-Marc Leblanc,
Sylvie Léonard … Sylvie Cormier-LeBlancová,
Caroline Néron … Carole Bigras-Bourqueová,
Macha Grenon … Béatrice de Savoieová,
Emma de Caunes … Karine Tendanceová,
Didier Lucien … William Chérubin,
Rosalie Julien … Laurence Métivierová,
André Robitaille … Gilles Sansregret,
Hugo Giroux … Thorvald,
Diane Kruger … Véronica