„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Ettore Scola: Zvláštní den

Ettore Scola: Zvláštní den

Ettore Scola: Zvláštní den

Jako herecký koncert bývá uvozován Zvláštní den v podání dvojice dvou velkých herců Sophie Loren a Marcella Mastroianniho, kdy před jejich výkony nezbývá nic než tiše smeknout. Ve snímku de facto založeném na dvou hercích, je na pozadí jednoho dne 8. května 1938, kdy se v Římě sejde Hitler s Mussolinim, shrnut celý princip fašismu, nacionalismu či diktatury, ale i holá nemožnost jedince čelit zmanipulovaným masám.
Ettore Scola: Zvláštní den

Ettore Scola: Zvláštní den

Gabriel, jenž byl svými kolegy v rozhlase udán jako homosexuál a čeká na svou deportaci z Itálie, a Antonietta, nevzdělaná matka v pozici služky manžela a šesti dětí, se jako jediní v celém domě nevydají na velkou slavnost s Hitlerem a Mussolinim - Antonietta musí uvařit a uklidit, Gabriel se chystá zastřelit se. Avšak Antoniettě ulétne z klece ochočená kavka, shodou okolností právě do blízkosti okna Gabriela. Tato
Ettore Scola: Zvláštní den

Ettore Scola: Zvláštní den

událost oba postupně sblíží tak, že na sklonku dne Antonietta, jež doposud své city vzhledem k tuposti svého despotického manžela věnovala fotoalbu s Mussoliniho fotografiemi, jenž pro ni v jejím světě omezeném na prostor kuchyně představoval milostný idol, je s Gabrielem svázána poutem zakázaného mileneckého svazku. Gabriel je téhož večera deportován.
Ettore Scola: Zvláštní den

Ettore Scola: Zvláštní den

Krom opravdu mimořádných výkonů Sophie Loren a Marcella Mastroianniho je film postaven na rozporu mezi citovou otupělostí a ztráty lidské identity zbylých obyvatel domu, kteří zcela propadli fašistické doktríně. Ostatně i sám Gabriel fašistickému režimu věřil či alespoň sám sebe přesvědčoval, že věří, až do chvíle svého obvinění. Dle někdejší víry, klíčové okamžiky novodobé historie - tj. setkání Hitler - Mussolini, pak jsou po celou dobu ve filmu přítomny v podobě fanatického hlasu rozhlasového komentátora.
Ettore Scola v tomto svém mistrovském snímku s obrovským smyslem pro citové vnímání a přesto bez náznaku sentimentu symbolicky převzal žezlo persony primery italské kinematografie přelomu 70. a 80. let tak, jej dále potvrdil například ve filmech Terasa (1980) a Tančírna (1983).
Una Giornata particolare, Itálie / Kanada 1977, 105 min.
režie: Ettore Scola
scénář: Maurizio Costanzo, Ruggero Maccari, Ettore Scola
hudba: Armando Trovajoli
kamera: Pasqualino De Santis
hrají:
Sophia Loren … Antonietta, Marcello Mastroianni … Gabriele
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (1 hodnocení )