„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Jan Hřebejk: Kawasakiho růže

Kawasakiho růže

Kawasakiho růže

Na straně jedné mě můj dojem z Kawasakiho růže, zatím posledního opusu již dvacetileté spolupráce autorské dvojice Jan Hřebejk - Petr Jarchovský, nutí k tomu jej zařadit do obvyklých intencí Hřebejkovy filmografie - tedy nepříliš nápaditý příběh, marná snaha o hlubší sdělení a zejména moralizující kontext, který nejen nudí svou křečovitostí, ale i smrdí tím, že tento pokus o vážnější téma nemyslí tvůrci skutečně vážně.
Kawasakiho růže

Kawasakiho růže

Na straně druhé má tato autorská dvojice za sebou nejen obrovskou masu diváků ale i zástupy skalních obdivovatelů. Ba, při letmém prolistování mnoha recenzí, kterých se tento snímek dočkal, nenajdeme žádnou negativní recenzi. Naopak krom takřka výhradní adorace je dle mnoha recenzentů Kawasakiho růže právě tím dílem, které by mělo konečně přesáhnout hranice české kotliny a zabodovat i u zahraničního publika. - S tímto názorem se ostatně shodla i Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) a právě Kawasakiho růži nominovala do souboje o amerického Oscara v kategorii o nejlepší neanglicky mluvený film.
Kawasakiho růže

Kawasakiho růže

Naskýtá se tedy neodbytná otázka, čím to je, že Češi svého Hřebejka (a Jarchovského) zbožňují tímto až nekritickým způsobem. Vždyť i například Michal Viewegh má a sebou jako scénárista ale i autor předlohy řadu divácky úspěšných filmů a jeho filmy za těmi Hřebejkovými nijak nezaostávají co do výsledné kvality či uměleckého vyznění (samozřejmě se z mé strany jedná o ironii, protože oba tvůrci tyto atributy zcela postrádají), ale přesto je mu dávána nálepka sezónního produktu a myšlenka na jakékoliv filmové ocenění je rovna kacířství.
Kawasakiho růže

Kawasakiho růže

Avšak tuto spíše řečnickou otázku nechávám bez odpovědi s poukazem na nacionalistické smýšlení české divácké obce, jež miluje trapný (u nás přezdíváno na trpký) humor i pitvání se v alibisticky pojaté interpretaci fenoménu češství a čecháčkovství.
Kawasakiho růže

Kawasakiho růže

Dohaduji se tedy spíše na tím, co nám měli či chtěli tvůrci Kawasakiho růže říci: Příběh hlavního hrdiny psychiatra a renomované osobnosti, jehož dostihne jeho „ojedinělé“ selhání v dávné minulosti působí příliš uměle a křečovitě aby snad mohlo být bráno jako kritická reflexe vlastní minulosti. - Té minulosti, kdy český národ proslul způsobem, jakým se nejprve vypořádal se svými národnostními menšinami (nejprve romskou a židovskou, poté i sudetoněmeckou a maďarskou), jak dokázal hladce kolaborovat s nacisty i komunisty, aby poté ve snaze smýt vlastní vinu vždy poukazoval na vinu těch druhých. Banálně též působí snaha o psychologizující rovinu a to díky přehnané ctižádosti svých tvůrců natočit velké filmové drama. Nevěrohodné je i finální sdělení, jež nás Čechy nabádá, abychom nesoudili dávná selhání - psychiatr Pavel je po svém veřejném přiznání viny vylíčen jako morální vítěz. - Zde si nemohu odpustit impertinenci a namísto kolaborace s STB si nedosadit například vraždu či pederastii - film by ve stejných kulisách získal výrazně jiný náboj a závěrečná scéna s odpuštěním dávných vin by nás diváky donutila k mnohem výraznějšímu zamyšlení se.
Kawasakiho růže

Kawasakiho růže

Zbývá tedy pouze konstatovat, že měla-li Kawasakiho růže hlubší sdělení, nenalezl jsem jej. A naopak ve mně zůstal pouze dojem z přehnané a až křečovité ctižádosti natočit film, který by rozpoutal veřejnou diskuzi, či skromněji donutil diváka zamyslet se. Že se tak nestalo, není asi nutné dodávat, a snímek tak lze označit především za finanční úspěch svých producentů. A mám-li přeci jen hledat ve filmu něco pozitivního, pak je to angažmá českého fotografa světového jména Antonína Kratochvíla, jehož výkon v roličce nuceného emigranta na mne jako jediný působil přirozeným a věrohodným dojmem.
Kawasakiho růže (ČR, 2009, 99 min.)
Režie: Jan Hřebejk
Scenář: Petr Jarchovský
Kamera: Martin Šácha
Hudba: Aleš Březina
Hrají:
Lenka Vlasáková … Lucie, Milan Mikulčík … Luděk, Martin Huba … Pavel, Daniela Kolářová … Jana, Antonín Kratochvíl … Bořek, Anna Šimonová … Bára, Petra Hrebíčková … Radka, Ladislav Chudík … Kafka, Ladislav Smoček … Dr. Pešek

Pavučina:

Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4 (3 hlasy)