„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Jan Švankmajer: Zahrada

Jan Švankmajer: Zahrada

Jan Švankmajer: Zahrada

K dokonalosti s jakou Jan Švankmajer filmově ztvárnil absurdní povídku Ivana Krause Živý plot s jednoznačným politickým podtextem poplatným nejen době svého vzniku, ale zejména letem nadcházejícím, není ani možné cokoliv vytknout. Ba naopak, důkladná propracovanost, důraz na nejmenší detaily a celkový dojem současně, prozrazují nejenom přítomnost výtvarníka, ale avizují i příchod filmového režiséra, který sice svou opravdu velkou příležitost dostal až o několik desítek let později.
Jan Švankmajer: Zahrada

Jan Švankmajer: Zahrada

Jan Švankmajer: Zahrada

Jan Švankmajer: Zahrada

Krausův námět „živého plotu“ z lidských postav, kdy lidé nejen dobrovolně, ale naopak výsostně, mohou dnem i nocí stát a dělat plot a tato činnost je zbavuje všech každodenních útrap a současně je občerstvuje čistým vzduchem, rozvinul Švankmajer ad absurdum. Diváku, ale i postavě přítele, jenž přijede na návštěvu a postaví se na uvolněné místo po čerstvě zesnulém, nemůže připadat nejen nic přirozenějšího ale i lákavějšího než se postavit do plnohodnotné sbírky lidských individuí všech typů, pohlaví i sociálních původů, které aktuální doba nabízí a jako součást plotu se očistit, snad na chvíli, snad na pár dnů, měsíců či let. Či je snad lidský život i o něčem jiném než, že se narodit a zemřít a jen jsa-li vyvoleným, stát se kůlem v plotě?!
Zahrada, Československo 1968, 16 min.
námět: Ivan Kraus (povídka Živý plot)
režie: Jan Švankmajer
scénář: Jan Švankmajer, Ivan Kraus (dialogy)
kamera: Svatopluk Malý
hudba: Zdeněk Liška
kostýmy: Eva Švankmajerová
hraje:
Jiří Hálek, Luděk Kopřiva, Míla Myslíková, Václav Borovička
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (1 hodnocení )