„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Filmová groteska

Tomáš Vorel: Skřítek

Tomáš Vorel: Skřítek

V kontextu s posledním výtvorem Tomáše Vorla lze parafrázovat, že filmový režisér se nenají z úspěchu v řadách pár vnímavějších diváků a chce-li tvůrce tvořit, musí své dílo naservírovat davům. Na Vorlovu obranu však musím uvést, že časy Pražské pětky či Kouře jsou sice již patnáct let ty tam, nicméně přec jen Tomáš Vorel nesklouzl až na samé dno a byť Skřítek zrovna neoslní filmového labužníka, přec jen se jedná o počin v mnohém inovativní, kdy krom absence dialogů, což samo o sobě zvýšilo výslednou kvalitu o 100 %, zaujme i svými digitálními hrátkami, v českých končinách stále ještě neokoukanými.
Jan Švankmajer: Zahrada

Jan Švankmajer: Zahrada

K dokonalosti s jakou Jan Švankmajer filmově ztvárnil absurdní povídku Ivana Krause Živý plot s jednoznačným politickým podtextem poplatným nejen době svého vzniku, ale zejména letem nadcházejícím, není ani možné cokoliv vytknout. Ba naopak, důkladná propracovanost, důraz na nejmenší detaily a celkový dojem současně, prozrazují nejenom přítomnost výtvarníka, ale avizují i příchod filmového režiséra, který sice svou opravdu velkou příležitost dostal až o několik desítek let později.
Charles Chaplin: Diktátor

Charles Chaplin: Diktátor

Charles Chaplin je doslova synonymem pro lidově odlehčený filmový žánr grotesky. Avšak v jeho tvorbě groteska dominuje jen v krátkém úseku vymezeném léty 1914 a 1921, a do dějin světové kinematografie se nesmazatelně zapsal zejména svými kritickými satirami v čele se snímky typu Kid, Zlaté opojení, Světla ramp a právě Diktátor, jenž přes dobu svého vzniku - premiéra snímku se odehrála 15. října 1940, tedy něco více než rok před vstupem USA do 2. světové války - dodnes a asi i do budoucna zůstává nejlepším filmem reflektujícím jednu z nejtemnějších postav světových dějin - Adolfa Hitlera.