„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Nejslavnější snímek jednoho z nejslavnějších českých režisérů Vojtěcha Jasného, Všichni dobří rodáci, je ve své vnější podstatě jen kronikou jedné malé moravské vesnice a to z období mezi roky 1945 až 1957. Proměny společenských vztahů po nástupu komunistické diktatury v únoru 1948, s následnou nucenou kolektivizací s následným terorem všech dle hesla „kdo nejde s námi jde proti nám“ jsou ilustrovány na osmici hlavních postav, původně kamarádů, jejichž vzájemné vztahy se postupně rozklížily tak, že se stali nesmiřitelnými nepřáteli.
Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Do hlavních rolí Vojtěch Jasný obsadil herce, kteří jsou dnes považováni za české filmové hvězdy prvni velikosti, ale jedním z nejklíčovějších snímků, jež stojí za vznikem jejich hvězdné aureoly jsou právě Všichni dobří rodáci a to přesto, že tento film, natočený v roce 1968, byl krátce po své premiéře 4. července 1969 na dvacet let uzamčen ve filmovém archivu. Svou jednonačně nejlepši hereckou příležitost ve filmu dostal Radoslav Brzobohatý a to v ústřední roli Františka. Své charakteristické role ale ve filmu též sehráli Vlastimil Brodský jako Očenáš, Vladimír Menšík jako Jořka Pyřk, Waldemar Matuška jako Zášinek, Drahomíra Hofmanová jako Veselá vdova, Pavel Pavlovský jako Bertin, Václav Babka jako Franta Lampa a Josef Hlinomaz jako Frajz.
Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Filmový příběh sice nepřekročí hranici vesnice, vnější události jsou ve filmu znázorněny pouze nepřímo a v podobě měnících se vztahů jednotlivých kamarádů, přesto jsou ale Všichni dobří rodáci pokládáni za velmi přesnou kroniku událostí na přelomu 50. let tak, že snímek svou vypovídací hodnotou zdaleka překračuje rámec filmu. Vojtěch Jasný při psaní scénáře vycházel ze své rodné vesnice Kelč na Valašsku, odkud má svou předlohu i většina postav, vlastní natáčení ale probíhalo v Bystré na Vysočině a to jednak z důvodu vhodnějších exteriérů pro filmování a jednak proto, že Jasný do natáčení zapojil i řadu neherců z řad mítních obyvatel a chtěl se takto vyhnout přímému srovnání s reálnými předlohami svých postav, které přirozeně pro účely filmu formoval do mírně odlišných poloh. Ale citujme raději samotného Vojtěcha Jasného a to z jeho rozhovoru pro časopis Kino číslo 10, ročník XXIII, jež vyšlo 16. května 1968:
Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

„Materiál pro rodáky jsem sbíral dlouho, vlastně už od roku 1946. Scénář jsem napsal na rozmezí let 1966 a 1967. Postavy jsou inspirovány skutečností, ale také mou fantazií. Bude to spíš elegie, elegický příběh i jakási kronika (moravského městečka od roku 1945 až po naše časy) nebo snad pasionól. Exteriéry natáčíme na Vysočině - v městečku Bystré a jeho okolí. Obyvatelé si tam zachovali svoji osobnost, nepodlehli stereotypům téhle civilizace. Mohli jsme z místních občanů vybrat řadu výborných typů, u kterých je ještě živý a neformální vztah k přírodě. Jejich „hraní" sladíme s profesionálními představiteli, kteří však také mojí své kořeny na venkově. Hlavní roli vytváří Rodek Brzobohatý, ten vyrostl právě na Valašsku. Vladimír Menšík pochází z Vyškova na Hané. Václav Lohniský - ten je zase z Krkonoš. A Bróďa? (VI. Brodský) Ten umí ještě po valašsku mluvit. Nebo Ilja Prachař - moravčisko! Kapitolou pro sebe je Waldemar Matuška - veliká člověčina, člověk posedlý hudbou a také rytíř, ať se to vzalo, kde se vzalo. Budu vyprávět o střetávání světů rodáků, ale i světa zvířat a přírody se světem lidským. Já věřím po svém na paralelní světy. A dimenze všech těch světů by se měly v Rodácích prolnout, dát něco vyššího, údernějšího, emocionálnějšího, než je jen primární pohled na život. K tomu všemu mně musí pomoci kontrapunkt, paralela a řada dalších prostředků. Obrovskou roli v tom bude hrát kamera Jaroslava Kučery, který umí tyhle dimenze dobře udělat - třeba jeho stromy, to jsou stromy jako živé bytosti. Všichni dobří rodáci jsou filmem mého srdce, jsou i mým návratem ke kořenům. Já v Rodácích dělám to, co mně bylo souzeno, co začal můj otec, matka a moji sousedé. A dělám to rád."
Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

V Kině číslo 17 z 22. srpna 1968 pak rozhovor pokračuje v podobě reportáže Ladislava Tunyse přímo z místa natáčení:
„Kořeny tohoto filmu bych hledal až někde u »Touhy«. První povídka o chlapci vyústila v Kocourovi, povídka o mamince a Anděla předpověděly Rodáky. Já jsem na tento film totiž myslel už v roce 1956, ještě než jsem »Touhu« točit. Samozřejmě, že dnes ho dělám jinak, než bych ho dělal tetkrát Jsem starší, zkušenější, chtěl bych, aby se v něm snoubila jistá nostalgie s velkou bujarostí. Ten začátek filmu po válce je přece velká sranda, všichni jsme chtěli bohatě žít, všechno se v nás uvolnilo. Na a pak přichází rok 1948... Ne, nechci sledovat politický vývoj, ale osudy sedmi kamarádů a Veselé vdovy, ty jsou hlavní v mém fílmu."
Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

Vojtěch Jasný: Všichni dobří rodáci

K tomu, nakolik film odpovídá skutečné Kerči, Jasný odpovídá:
„Podstatné situace byly jiné, jenom mnohá fakta odpovídala skutečností. Bertin byl zastřelen diverzantem, Veselá vdova taková byla, Zášínek zemřel na rohu býka, Jařka Pyřk byl taky, i s tou smrtí, jenom František ještě žije, ačkoliv ve filmu se nedočká lepší doby. Nedá se tedy mluvit o přesném dodržování životní reality."
Jasný dále zmiňuje, proč nenatáčí v Kelči ale v Bystré:
„Zdejší krajina v podstatě odpovídá svým charakterem okolí Kerče, náměstíčko je také podobné, jenže tady je to přece jiné, řekl bych výhodnější pro natáčení. A i když ve filmu nebude kopírován život obce, přece jenom bych se tam v Kerči cítil vázán lidmi, prostředím. Tady mohu snáze dosáhnout onoho nutného povýšení až do zjednodušení charakterů lidí, osudů i doby."
Všichni dobří rodáci má velkou symbolickou rovinu, kterou důrazňuje i výtvarné ladění jednotlivých epizod. - Tuto myšlenku přinesla jedna z nejvýraznějších postav Československé nové vlny, Ester Krumbachová:
„Všechno tu bude spojeno s barevným vyjádřením, které vychází z prudkých změn ročních období a je ve vztahu k osudům a událostem. Barevná skladba jde do důsledku ve všech záběrech a scénách. V tomto filmu je záležitostí tří lidí. Ester Krumbachová vypracovala barevný scénář, kterého se kameraman Jaroslav Kučera drží. V kostýmech i v přírodních záběrech... je to těžká práce. Barva tu má svůj filmový grunt. Třeba: po radostném nástupu svěží zeleně těsně po válce přichází střetání, které se projeví v barvě."
[…]
„V Kocourovi byl barevný princip jiný, tady je spojen s filosofickým dosahem, se snahou zvýraznit osudy lidí a země. Jiná barva je ve chvílích veselí, jiná ve chvílích umírání či smrtí. Myslím si, že moderní film se v budoucnu bez barvy neobejde. U nás jsme v tom poněkud pozadu, ale stále víc se barva stává nutným funkčním prvkem.
To chce ovšem naprosto jiný způsob střihu, barevný film se nedá skládat jako černobílý. Ale ve střižně jsem rád, uvědomím si tam vždy mnoho věcí a chtěl bych, aby byl střihač spolutvůrcem. Je to další člověk, který přichází k filmu nezatížen, neunaven, má čerstvé oči, nový pohled a může proto mnoho pomoci."
Všichni dobří rodáci, Československo 1968, 116 min.
režie: Vojtěch Jasný
scénář: Vojtěch Jasný
kamera: Jaroslav Kučera
hudba: Svatopluk Havelka
hrají:
Vlastimil Brodský … Očenáš, Radoslav Brzobohatý … František, Vladimír Menšík … Jořka Pyřk, Waldemar Matuška … Zášinek, Drahomíra Hofmanová … Veselá vdova, Pavel Pavlovský … Bertin, Václav Babka … Franta Lampa, Josef Hlinomaz … Frajz, Karel Augusta … Joža Trňa, Ilja Prachař … Plécmera, Václav Lohniský … Zejvala, Věra Galatíková … Františkova žena, Helena Růžičková … Božka, Oldřich Velen … příslušník VB, Marie Málková … Zášinkova žena, Jiří Tomek … Máčala
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4.9 (16 hlasů)