„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Romantický film

Peter Yates: John a Mary

Peter Yates: John a Mary

Příběh komorního filmového dramatu John a Mary, jenž se z velké části odehrává v jednom středně velkém newyorském bytě, lze výstižně charakterizovat úvodní a závěrečnou scénou z filmu - na počátku spolu John a Mary, de facto náhodní milenci na jednu noc, leží zády k sobě v posteli, aby na konci druhého dne, tentokrát obličeji k sobě, společně usínali. Vše ostatní mimo tyto dvě sekvence je pouhá nudná, předvídatelná a současně ne příliš romantická výplň, kterou se nedaří zaplnit ani dvěma předním hollywoodským hereckým hvězdám, Dustinu Hoffmanovi jakožto Johnovi a Mie Farrow v roli Mary, a to pod režijním vedením britského režiséra Petera Yatese.
Jane Campion: Piano

Jane Campion: Piano

Film Piano je jednoznačně nejznámější a komerčně nejúspěšnější film novozélandsko-australské režisérky Jane Campionové, jež je právě s výjimkou Piana, ve kterém slevila ze svého osobitého stylu ve prospěch snadnějšího přijetí ze strany široké a zejména pak americké divácké obce, proslulá jako feministicky laděná režisérka, jež se zaměřuje na většinovým vkusem de facto zakázaná témata ženského pojetí sexuality, rodinných vztahů a postavení žen ve společnosti.