„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Americký film

Peter Yates: John a Mary

Peter Yates: John a Mary

Příběh komorního filmového dramatu John a Mary, jenž se z velké části odehrává v jednom středně velkém newyorském bytě, lze výstižně charakterizovat úvodní a závěrečnou scénou z filmu - na počátku spolu John a Mary, de facto náhodní milenci na jednu noc, leží zády k sobě v posteli, aby na konci druhého dne, tentokrát obličeji k sobě, společně usínali. Vše ostatní mimo tyto dvě sekvence je pouhá nudná, předvídatelná a současně ne příliš romantická výplň, kterou se nedaří zaplnit ani dvěma předním hollywoodským hereckým hvězdám, Dustinu Hoffmanovi jakožto Johnovi a Mie Farrow v roli Mary, a to pod režijním vedením britského režiséra Petera Yatese.
Alfred Hitchcock: Ani stín podezření

Alfred Hitchcock: Ani stín podezření

Ani stín podezření je v pořadí šestým filmem Alfreda Hitchcocka z hollywoodské části jeho kariéry, která se započala v roce 1940 snímkem Rebecca. Ani stín podezření je zařazován do žánru noir, ale nemá všechny jeho klasické znaky v čele s detektivní zápletkou, jež je v tomto snímku spíše okrajová. Jednoznačné pak není ani kritické příjetí filmu.
Kelly Reichardt: Wendy a Lucy

Kelly Reichardt: Wendy a Lucy

Snímek Wendy a Lucy vypráví poměrně všední a pro mnohé z diváků asi i banální příběh dvacetileté dívky Wendy, jež se společně se svým psem, fenkou Lucy, snaží cestovat napříč Spojenými Státy na Aljašku, kde by mohla najít zaměstnání. Na celou cestu má však jen asi 600 dolarů a tak v rámci jedné zastávky v malém bezejmenném městečku ve státě Oregon, chce pro Lucy ukrást v obchodě psí žrádlo. Je však chycena a pro Wendy se tak začne několikadenní martyrium, kdy zatímco je na několik hodin zadržena v policejní cele, se Lucy ztratí a její auto má navíc neopravitelnou poruchu. Nakonec se Wendy, jež má k Lucy velmi blízký vztah jako k jediné spřízněné duši, rozhodne Lucy opustit, protože bez auta a bez peněz nemůže svému psovi nabídnout nic víc než svou lásku.
Alfred Hitchcock: Vertigo

Alfred Hitchcock: Vertigo

Z velmi bohaté filmografie anglického režiséra Alfreda Hitchcocka jsou proslavené zejména jeho horory z 60.&nbp;let, kdy snímky à la Psycho (1960) a Ptáci (1963) patří mezi divácky nejoceňovanější snímky filmové historie. Z hlediska filmové kritiky je však více vyzdvihována jeho tvorba z let 50., konkrétně pak jeho psychologicky laděné filmy s detektivní zápletkou - Okno do dvora (1954), Na sever severozápadní linkou (1959), a zvláště pak Vertigo (1958), jež dle českých médií má být nejlepším filmem všech dob. - Skutečnost je však mnohem prozaičtější a Vertigo jakožto nejlepší film historie byl letos v červnu prohlášen britským filmovým měsíčníkem Sights and Sound, jež je z principu šovinisticky zaměřen na britskou filmovou scénu a neanglicky mluvené filmy ignoruje tak, že jeho žebříčky zveřejňované každých 10 let (počínaje rokem 1952) nelze brát jako reprezentativní názor. Ostatně, tak vysoké kvality Vertiga nereflektují ani další britské filmové žebříčky, natož pak žebříčky mezinárodní.
Mike Nichols: Na dotek

Mike Nichols: Na dotek

Snímek Na dotek vznikl na stejnojmenný námět úspěšné divadelní hry Patricka Marbera, jež měla premiéru v Londýně v roce 1997. Hra byla přeložena do více než třiceti jazyků a tedy zcela přirozeně řada filmových studií usilovala o získání filmových práv. To Marber dlouho odmítal, ale nakonec na zfilmování přistoupil poté, co se režie měl ujmout německo-americký režisér Mike Nichols, jenž proslul svými adaptacemi literárních a dramatických děl a má na svém kontě řadu úspěšných a ceněných snímků à la Kdo se bojí Virginie Woolfové? (1966), Absolvent (1967), Hlava 22 (1970) či Myslete na Henryho (1991). Patrick Marber sám vypracoval scénář, ve kterém se příliš neodchýlil od původní hry a film je tak založen zejména na dlouhých brilantně postavených dialozích.
Spike Lee: Zázrak ve Svaté Anně

Spike Lee: Zázrak ve Svaté Anně

Spike Lee, asi vůbec nejznámější režisér černé pleti, se ve snímku Zázrak ve Svaté Anně pustil do tématu 2. světové války, které mu však evidentně nesedlo a krom několika málo scén pouze zopakoval již mnohokrát opakované klišé. A to navíc ve více než dva a půl hodinách čistého času tak, že shlédnout celý film není pro diváka otázka zábavy ale trpělivosti.
Volker Schlöndorff: Příběh služebnice

Volker Schlöndorff: Příběh služebnice

Volker Schlöndorff je přední představitel nové německé filmové vlny a má svém kontě uznávané snímky à la Mladý Törless (1966), Ztracená čest Kateřiny Blumové (1975) či Oscarem oceněný Plechový bubínek (1979). A právě po velkém úspěchu Plechového bubínku byl Schlöndorff zlákán do Hollywoodu, kde se však nijak výrazněji neprosadil tak, že se po necelých deseti letech vrátil zpět do Německa. Na někdejší úspěšné filmy ze 60. a 70. let však již nenavázal.
Bob Fosse: Kabaret

Bob Fosse: Kabaret

Kabaret, méně známý, avšak o to více podařenější filmový muzikál z roku 1972, vznikl volně na motivy stejnojmenného divadelního muzikálu s premiérou v roce 1966 na Broadway. Filmová verze však má s původní podobou již jen málo společného, protože pro potřeby filmu byl kompletně přepsán scénář, ale i drtivá většina písní a přirozeně i taneční choreografie. Režie filmu se zcela výjimečným způsobem ujal Bob Fosse, pro kterého sice byl Kabaret režijním filmovým debutem, ale v žánru muzikálu a tance působil již od svého mládí a to v nejprve úlohách tanečníka a později i choreografa a režiséra. A sám Fosse se přirozeně ujmul i samotné choreografie, jež ve filmu patří k těm největším perlám.
Hal Ashby: Poslední eskorta - Jack Nicholson

Hal Ashby: Poslední eskorta - Jack Nicholson

Vznik dnes již klasického a oceňovaného filmu Poslední eskorta, jež si ve své době zapsal prvenství co do počtu použitých nadávek a kleteb, nebyl nikterak přímočarý. - V souvislosti s tímto filmem bývá nejčastěji vyzdvihován jeho režisér Hal Ashby a herec v hlavní roli Jack Nicholson, ale hlavní zásluhu na tom, že film vůbec vznikl a byl uveden ve zmíněné necenzurované podobě, má zejména jeho producent Gerry Ayres (jeho nejslavnějším produkovaným snímkem je Bonnie & Clyde), jenž již v roce 1969 odkoupil autorská práva na zfilmování stejnojmenného románu z pera Darryla Ponicsana. Poté svěřil sepsání scénáře Robertovi Towne, který scénář napsal přímo na tělo svým blízkým přátelům Jackovi Nicholsonovi a Rupertovi Crosse s tím, že pozměnil základní ladění hlavní postavy, příslušníka americké námořní pěchoty Budduského - ve filmu jej hrál Nicholson, a současně pozměnil závěrečnou část tak, že Buddusky na rozdíl od románu ve filmu neumírá. Na podzim roku 1971 Ayres předložil hotový scénář své mateřské společnosti Columbia Pictures. - Ta scénáristu Townea požádala, aby ze scénáře vypustil většinu kleteb, což Towne odmítl a Columbia Pictures následně poslala realizaci scénáře k ledu.
Hal Ashby: Byl jsem při tom

Hal Ashby: Byl jsem při tom

Chance je silně mentálně retardovaný, neumí psát ani číst, od svých deseti let již celé půlstoletí nevyšel z domu, ve kterém pracuje jako zahradník a stará se malou zahradu a drobnou květenu v domě. Jeho jedinou zálibou je televize, která mu zprostředkovává styk s vnějším světem, i když je přirozenou otázkou nakolik dokáže vysílaným obrazům porozumět. Jednoho dne majitel domu zemře, a Chance, jenž nemá žádnou identitu, doklady, ani pomyslné papíry na hlavu musí z domu odejít do světa, který zná právě jen prostřednictvím obrazovek.
Paul Newman: Skleněný zvěřinec

Paul Newman: Skleněný zvěřinec

Divadelní hra Skleněný zvěřinec Tennessee Williamse byla zfilmována nesčetněkrát (dle filmové databáze IMDB do dnešního dne celkem 11×), kdy scénář té úplně první adaptace z roku 1950 dokonce napsal sám Tennesse Williams. Ten se však i na základě této zkušenosti od filmu záhy odvrátil a o filmových adaptacích svého díla se vyjadřoval značně pohrdlivě s tím, že zcela zásadně nepostihly atmosféru původního dramatického textu. Tennesse Williams bohužel zemřel v roce 1983, tedy čtyři roky před tím, než se textu jeho dramatu chopil slavný herec 60. a 70. let Paul Newman, jenž se ve své režijní koncepci pokusil o věrně převedení divadelní atmosféry na filmové plátno.
Fritz Lang: Ministerstvo strachu

Fritz Lang: Ministerstvo strachu

Režisér Fritz Lang je jedním z nejpřednějších představitelů vrcholného období německé kinematografie, kdy Německo v období tzv. Výmarské republiky udávalo tón a takt celému světovému filmu. Mezi jeho nejslavnější filmy patří zejména expresionistický opus Metropolis a dále kriminální drama ve stylu noir Vrah mezi námi (v originále M), ale za Langův tvůrčí vrchol lze označit celé období mezi léty 1919 až 1933, kdy autorsky spolupracoval se svou tehdejší manželkou Theou von Harbou.
Serpico

Serpico

Režisér Sidney Lumet má ve své více než šedesátileté kariéře na kontě dva snímky, jež se zapsaly do filmové historie - Dvanáct rozhněvaných mužů z roku 1957 a Serpico z roku 1973 a byť byl mnohokrát nominován na Oscara, získal jej až v roce 2005 za celoživotní výkon. Z bohaté herecké filmografie Al Pacina se pro změnu kvalitativně vydělují dva snímky Kmotr z roku 1972 a pro změnu právě film Serpico o rok později, aby nakonec svého hereckého Oscara získal v roce 1992 za nepříliš povedenou (ve srovnání s originálem) coververzi italské komedie Vůně ženy z roku 1974.
Richard Linklater: Fast Food Nation

Richard Linklater: Fast Food Nation

Žánr angažované filmové žurnalistiky se těší v posledních letech nebývalému zájmu diváků. „Dokumentární“ snímky Michaela Moora dokonce dosahují tržeb v řádu desítek či dokonce stovek miliónů dolarů. Jeden z kvalitativně nejzdařilejších počinů tohoto žánru, Fast Food Nation z roku 2005, však prošel českými i americkými kinosály nejen bez většího ohlasu ale i se značnou dávkou nepochopení.
Děkujeme, že kouříte

Děkujeme, že kouříte

Trend tzv. politicky nekorektního humoru můžeme v americké kinematografii vystopovat již minimálně do konce 90. let, nicméně během posledních letech se z této, v původní podstatě, alternativy určené pro inteligentnější část filmového publika stal proud nejen majoritní, ale zejména komerčně velmi úspěšný tak, že se počíná objevovat i v produkc