„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Básně v próze

Jakub Deml: Zapomenuté světlo

Jakub Deml: Zapomenuté světlo

Jakub Deml stál na počátku XX. století u zrodu moderní české literatury, avšak narozdíl od svých souběžníků a přátel, Otokara Březiny a F.X. Šaldy, zůstal do konce svého života nepochopen a Demlova renesance tak přišla až v šedesátých respektive devadesátých letech.

Les paradis artificiels, 1860

I. Záliba v nekonečnu

Ti, kteří dovedou pozorovat sami sebe a udrží si své dojmy v paměti, ti, kteří si jako Hoffmann dovedli sestrojit duševní barometr, ti jistě na pozorovatelně své mysli zaznamenali doby krásného počasí, šťastné dny a rozkošnické chýle. Jsou dny, kdy se člověk probudí a jeho duch je mladý a svěží. Sotva se jeho víčka zbaví spánku, který je sklížil, objeví se mu vnější svět v mohutném reliéfu, s podivuhodnou čistotou obrysů a podivuhodným množstvím barev.