V noci jsem snil, že jsem motýlem

Noam Chomsky. - Na straně jedné je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců 20. století (co do vědeckých citací je necitovanější vědec současnosti a osmý v celkovém pořadí), v několika prestižních anketách byl označen za nejvlivnějšího intelektuála, potažmo je Chomsky autorem více než 100 knižních publikací a nespočetného množství novinových esejů. Na straně druhé je Chomsky pro svou kritiku americké zahraniční ale i vnitřní politiky označován za levicového aktivistu a s jeho články je zhola nemožné se setkat v hlavních amerických novinách, ačkoliv právě například eseje z let 2002 až 2006, jež byly do knižního vydání shrnuty pod názvem Intervence, Chomsky psal pro přední americký deník New York Times, ale přečíst si je mohli jen čtenáři neamerického vydání listu, tedy pouze čtenáři mimo území USA.

Chomsky sám se sice označuje za libertariánského socialistu, který jakožto politický směr má nejblíže k liberalismu a až k anarchii, nicméně i v českých denících je nepřijatelný jak pro pravicově (Mladá Fronta Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny) tak levicově (Právo) či částečně liberálně orientované (Respekt) noviny. Přestože je Chomsky asi neoddiskutovatelně jednou z nejvlivnějších světových osobností za posledních 40. let (ve všeobecnou známost mimo vědecké kruhy vešel pro svou kritiku Vietnamské války, kterou formuloval v eseji Odpovědnost intelektuálů z února 1967), v češtině vyšlo jen sedm jeho knih a to navíc vesměs jen sbírek jeho novinových článků. Chomského přelomové vědecké práce z oblasti lingvistiky se pak českého vydání vůbec nedočkaly.

Zmíněná sbírka novinových esejů, Intervence (v angličtině je pro tento názorový styl používána zkratka op-ed z abbreviated from opposite the editorial page, v češtině asi nejpřiléhavěji překládané jako nezávislé komentáře), shrnuje Chomského články z období mezi 4. zářím 2002 a 29. prosincem 2006, které, jak bylo uvedeno v předchozím odstavci, byly psány pro New York Times, ale k americkému čtenáři se dostaly jen na stránkách minoritních amerických listů à la The Register Guard, The Dayton Daily News a The Knoxville Voice, zatímco v Evropě je přetiskovaly nejvýznamnější deníky jako jsou The International Herald Tribune, The Guardian nebo The Independent. Prakticky se ale s Chomského články můžeme setkat ve všech význačných světových denících, kdy jsou jeho články šířeny v rámci nadace Open Media, tedy bez nároku na autorský honorář. Krom rodných USA se však Chomského eseje až do okamžiku jejich knižního vydání v roce 2008 nedostaly ani k čtenáři českému, který tak byl odkázán přímo na Chomského webové stránky.)

Chomsky je sice v prvé řadě vědec, co do osobního názoru pak přívrženec libertarianismu, ve kterém je svoboda jedince nadřazena zájmům společnosti, přesto však více proslul jako antimilitarista a přední kritik americké, ale i britské či izraelské invazivní politiky. Jednotlivé eseje se však nezaobírají jen někdejší Bushovou polonáboženskou válkou pro tzv. ose zla, jak vyplývá z názvu, tedy válkami proti tzv. terorismu v Afghánistánu a Iráku, ale v širším pojetí komentuje aktuální události s důrazem na porušování základních lidských práv, základních mezinárodních úmluv ale i černobílé propagandy, kterou slepě kopírovala většina západního tisku. - Že v tomto směru nedošlo k žádnému přehodnocení ostatně ilustrují poslední události, kdy světový tisk, tisk český pak s chybami a špatným překladem taktéž, bombarduje svého čtenáře propagandistickými články o situaci v Iránu, Severní Koree ale i Maďarsku tak, že i méně názorově kritický čtenář již bere český tisk, ale i televizi se značnou rezervou. - V tomto směru je Intervence, byť se zabývá již šest až deset let starými událostmi nadále inspirativní a dává svému čtenáři návod, jak číst a interpretovat aktuální světové události.