„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Milan Uhde: Zázrak v černém domě

12. Červenec 2009
Milan Uhde: Zázrak v černém domě

Milan Uhde: Zázrak v černém domě

Milan Uhde dle svých vlastních slov započal hru Zázrak v černém domě psát koncem 80. let, ale jeho politické angažmá (ministr kultury v letech 1990 až 1992, předseda poslanecké sněmovny v období 1992 až 1996 a poté až do roku 1998, kdy učinil neuvážené rozhodnutí s odvrátil se zády proti svému dosavadnímu názorovému vůdci Václavu Klausovi a přestoupil z ODS do Unie svobody, jako řadový poslanec Parlamentu) mu dovolilo své drama dokončit až po takřka 20leté přestávce. Inscenaci nejprve nabídl Jiřině Jiráskové jakožto ředitelce Vinohradského divadla, ale po změně divadelního vedení nakonec své uplatnění našla v avantgardně laděném divadle Na zábradlí.
Milan Uhde: Zázrak v černém domě

Milan Uhde: Zázrak v černém domě

A zde se naskýtá otázka, co k tomu inspicienty divadla Na zábradlí vedlo? - Divadlo Na zábradlí je prakticky od okamžiku svého vzniku v roce 1958 požadováno za hlavní centrum československého, respektive českého, avantgardního divadla se středopólem v absurdním dramatu. Milan Uhde pak své vavříny slávy získal, krom naznačeného politického angažmá, zejména jako autor rozhlasových her, potažmo jako redaktor někdejšího brněnského měsíčníku z 50. a 60. let Host do domu. Jako dramatik se proslavil jen jako autor „remakeu“ Olbrachtova Nikola Šuhaje loupežníka - Balady pro banditu, kterou však přes svou proslulost zejména v brněnském divadelním okrese, jen stěží můžeme označit za invenční či dokonce průlomovou.
Milan Uhde: Zázrak v černém domě

Milan Uhde: Zázrak v černém domě

Tak či onak, Zázrak v černém se v repertoáru divadla drží již tři divadelní sezóny, ba hra si v roce 2007 odnesla i dvojí ocenění za nejlepší dramatický text - Cenu Sazky a Divadelních novin, potažmo Cenu Alfréda Radoka (což v konečném součtu pravděpodobně i rozhodlo o jejím zinscenování v divadle Na zábradlí).
Milan Uhde: Zázrak v černém domě

Milan Uhde: Zázrak v černém domě

Vlastní námět, který vychází, opět dle vlastních slov autora, z paralely ve skutečném životě, kde postava nesnesitelného avšak současně čestného Dušana je Uhdeho alter ego, opakuje již přinejmenším 100× zopakované klišé o židovském utrpení v rámci II. světové války. V této verzi je židovský holokaust asociován v historii rodinné vily, která nepřímo zavila smrt celé jedné poloviny příbuzenstva.
Milan Uhde: Zázrak v černém domě

Milan Uhde: Zázrak v černém domě

Toto osudové vyvrcholení však Uhde dávkuje pouze po troškách, kdy jsou jednotlivé náznaky o temné minulosti, jak vily tak otce rodiny, skryty v banálních hádkách, zda má otec dost teplou večeři, zda se opraví vodovodní baterie a podobně.
Milan Uhde: Zázrak v černém domě

Milan Uhde: Zázrak v černém domě

Inscenaci jako takovou by bylo možné přejít s jistými rozpaky, pokud by se jednalo o autorovu ranou práci z přelomu 50. a 60. let. Nicméně vzhledem k letopočtu svého vzniku, potažmo všudepřítomné snaze o vytvoření dojmu aktuálnosti, která snad měla být autorovo zúčtování se svou politickou minulostí, celek působí zcela prázdně co do myšlenkového pozadí a křečovitě co do dramatického zpracování.
Výsledný produkt v podání ansámblu divadla Na zábradlí svého diváka asi nijak neoslní velkými hereckými výkony, nicméně přesto bych vyzdvihl zejména herce v mužských rolích (ženské postavy by ve hře vlastně zcela nadbytečné a bylo by je možné zcela vypustit bez jakékoliv ztráty dalšího kontextu), a jmenovitě Jiřího Ornesta v roli pedantského otce, Leoše Nohu jakožto buranského bratra Ivana a zejména pak Igora Chmelu v úloze hlavní postavy Dušana, jehož výkon je asi jediným důvodem, proč celou inscenaci zhlédnout.
Autor: Milan Uhde
Režie: Juraj Nvota
Scéna: Tomáš Rusín
Kostýmy: Zuzana Štefunková
Hudba: Michal Novinski
Dramaturgie: Ivana Slámová
Obsazení:
Jiří Ornest - Otec, Marie Spurná - Matka, Kristina Maděričová - Šárka, Igor Chmela - Dušan, Alena Štréblová - Viťka, Leoš Noha - Ivan, Natália Drabiščáková - Taťána, Miloslav Mejzlík - Soused
Premiéra: 9. březen 2007 v divadle Na zábradlí, Praha
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 3.2 (5 hlasů)