„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

David Jařab: Vaterland - Lovecký deník

David Jařab: Vaterland - Lovecký deník

David Jařab: Vaterland - Lovecký deník

Rok 2004 byl v české kinematografii rokem relativně plodným, protože se v něm zrodila hned dvojice snímků, které lze krom původnosti a precizního zpracování označit za snímky s nadčasovým sdělením - Mistři Marka Najbrta a Vaterland - Lovecký deník Davida Jařaba. Asi není náhodou že tyto pro český film zcela zásadní snímky byly pro oba režiséry filmovým debutem.
David Jařab: Vaterland - Lovecký deník

David Jařab: Vaterland - Lovecký deník

V tomto místě si neodpustím odbočku a podívám se zpět na českou výroční anketu Český lev za rok 2004 - zatímco Mistři posbírali celkem 3 ocenění a to ještě spíše v méně prestižních kategoriích a Vaterland byl doceněn je za svou výtvarné provedení, těmi skutečně oceněnými se staly Horem pádem Jana Hřebejka a Král zlodějů Ivana Fíly, které posbíraly po čtyřech oceněních v hlavních kategoriích - ale ruku na srdce, kdo si dnes na tyto zcela konvenční a řemeslně pojaté výtvory ještě vzpomene?!
Ale nechávám planých diskuzí nad Českým lvem, jež lze více než jako prestižní filmové ocenění lépe vystihnout jako soukromý projekt Petra Vachlera a vrací se zpět k Vaterlandu.
David Jařab: Vaterland - Lovecký deník

David Jařab: Vaterland - Lovecký deník

David Jařab je svým hlavním povoláním režisér v pražském Divadle Komedie, které je v české divadelní kotlině proslulé jak svou kvalitou, tak hledáním nových neokoukaných témat. A právě v kontextu tohoto divadla, ve kterém Jařab působí jako jedna z klíčových osobností již od roku 2002, můžeme hledat základní premisy i pro zrod Vaterlandu, jenž svou originalitou, lascivní nepodbízivostí i černo-černým humorem nezapře divadelní původ svých tvůrců.
David Jařab: Vaterland - Lovecký deník

David Jařab: Vaterland - Lovecký deník

Většina diváků, jak ostatně jinak, hledá ve filmu příběh a sdělení. Vaterland má však více než tradičnímu epickému scénáři blíže k absurdnímu dramatu tak, že snad právě nejednoznačnost i nucení diváka, aby při sledování a interpretaci filmu odložil svá zažitá očekávání 100× zopakovaných klišé, způsobily, že tento film patří k těm nejnedocenějším - v asi nejznámější anketě CSFD.czVaterland hodnocení kolem 50%, tedy je pro většinu diváků naprostý propadák, protože i zcela průměrné snímky zde mají procent přes 70.
Snad je to způsobeno jistým nepochopením, že příběh čtyř sourozenců, kteří se vracejí do domoviny svých předků, kterou nikdy nepoznali - narodili se již v emigraci v Švýcarsku a Čechy pro ně byly vždy tajemnou zemí někde v Karpatech, aby zde shlédli stav někdejšího panství. Avšak vše je v dezolátním stavu, někdejší výnosné továrny jsou polorozpadlé, pole nezúrodněna, vše ostatní rozkradeno a z bývalí poddaní zjevně trpí projevy zdegenerovanosti. Jediným osobním pamětníkem starých časů je starý majordomus Willmer, zcela nezapomenutelně ztvárněný Františkem Řehákem, kdy jeho výkon patří k těm nezapomenutelným, který se k nejstaršímu z bratrů Richardovi - v podání opět excelentního Karla Rodena, chová jako k dědici starodávné tradice se všemi jeho archaickými zvyklostmi.
Pro naprostou bezútěšnost bývalého panství se tak zájem sourozenců obrátí k loveckým relikviím, které byly určeny k lovu tajemných kostrounů. A protože se právě blíží jediný možný okamžik lovu - právě jen na jediný den v roce kostrouni sestupují z hor, aby se mohli pářit, rozhodnou se oživit již zcela zapomenutou tradici s tajnými loveckými rituály a vydávají se do hor.
Tam se sice podaří chytit několik kostrounů - jakési variace člověka, jež však nebyla obdařena lidskou řečí, avšak zabrání svým průvodcům - zdegenerovaným potomkům bývalých loveckých pomocníků, provést starý rituální obřad se zabitím a požitím kostrouna. To rozpoutá řetězec dalších události, kdy jsou sourozenci po svém návratu do údolí surově povražděni.
Snímek v sobě otevírá mnoho otázek a možných interpretací, které jsou naznačeny jen symbolicky - například původ zdegenerovanosti místních obyvatel je naznačen v tajemné malbě ve sklepě domu, na které jsou ztvárněny sexuální orgie mezi lovci a kostrouními samičkami.
Vaterland - Lovecký deník (ČR, 2004, 97 min.)
Režie: David Jařab
Scenář: David Jařab
Kamera: Marek Jícha
Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková
Hrají:
Richard … Karel Roden, Karel … Petr Forman, Willmer … František Řehák, Max … Vasil Fridrich, Karla … Dana Poláková, Leo … Marek Daniel, Vilém … Roman Zach, Geraldo … José Calvalho Pacheco de Figueiredo, Joao … Júlio Martín da Fonesca, Kristin … Oyunchimeg Adiya
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (1 hodnocení )