V noci jsem snil, že jsem motýlem

Kdo neuvidí, neuvěří! Nelibuji si v nadnesených přirovnáních a proto stručně a při zemi: Choking Hazard je nejlepší vizuální počin všech dob českého filmu s vysoce propracovaným scénářem, který si s divákem pohrává a servíruje mu to, co se do Choking Hazardu považovalo za nenatočitelné. Celý film má prudký spád, který se vyvaruje hluchých míst, diváka šetří nečekaných obratů, ale přesto se vyvíjí zcela neuvěřitelným směrem. Bere si na paškál všechny možné klišé, ale není pouhou parodií, protože svou inteligencí je překonává. Je to horor, ve kterém se nebojíte, protože všechny strašidelné scény jsou tak humorné, že se chtě nechtě musíte smát, když myslivec-zombie žere lidský mozek, altruistický hrdina se vyžívá v rozbíjení lebek kuchyňskou paličkou, Dáda Patrasová, ano, ztělesněná mateřskost, ubíjí důchodce dlažební kostkou a pak mu v klipovém záběru s detaily grimas a očí ustřelí brokovnicí hlavu. Ano, kdo neviděl, neuvěří, co je možné natočit. A já jen tiše dodávám, že Choking Hazard je nejlepší filmový počin několika posledních let, který i ve světě stěží může najít konkurenta.

A protože by nebylo vůči filmu fér říci o něm cokoliv víc, nechávám dojem na laskavém vášnivém čtenáři. Jen je nutné si uvědomit, o jaký kalibr se jedná - je možné jej vzít „jen“ jako komedii, ale samotná podstata filmu překračuje holé téma parodie téměř na všechno, a kráčí mnohem dále. Věřím, že inteligentní a vnímavý divák ocení nedozírnou hloubku humoru a ti ostatní si alespoň odnesou dojem z „nejlepšího béčkového hororu všech dob“. Proč by ne?! Ne každý je schopen vskutku pochopit filmy podobného ražení, které dnes patří k tomu nejlepšímu, co se kdy natočilo: ve zkratce Tenkrát na západě, Pulp Fiction či masově oblíbený Kill Bill byly a mohou být pro mnohé levné variace na obehrané téma, ale o tom to opravdu není a jejich podstata leží v ironii jež překračuje lidový námět a dává mu zcela nový rozměr.