V noci jsem snil, že jsem motýlem

Přes určité zdání pokleslosti, který je dán kriminální zápletkou, je Tajemná vražda na Manhattanu jedním z vůbec nejlepších filmů Woodyho Allena, kdy krom tradičně konverzačně vystavěného scénáře s velkým smyslem pro ironii skrytou v naprosté banálnosti všech dialogů, filmu zcela vévodí vynikající kamera Carla Di Palmy - například dlouhé nepřerušované záběry uvnitř minimalistického manhattanského bytečku, ve kterém se odehrává takřka polovina celého snímku, patří do učebnic kinematografie.

Woody Allen si krom zcela neodmyslitelné režie a autorství scénáře střihl i jednu z hlavních rolí, tradičně nevýraznou, řekněme konzistencí myšlenkových obzorů velmi stereotypní postavu knižního editora Larry Liptona, kterému se právě dlouhodobého stereotypu i absence zdravého sexuálního života pomalu ale jistě hroutí manželství.

Tento poklidný rozklad a každodenní manželská šeď je jednoho dne narušena úmrtím postarší sousedky ze sousedního bytu, která zcela nečekaně, avšak velmi přirozeně skonala na infarkt. Tato celkem bezvýznamná událost však spustí doslova bouři v doposud zcela poklidném Liptonově životě poté, co jeho manželka svým ženským instinktem vycítí, že jejich velmi přátelský soused svou ženu ve skutečnosti zavraždil.

Proč a jak je pak otázkou zejména pro geniální humor Woodyho Allena, který z této počáteční velmi nepravděpodobné a chabé zápletky vybuduje film takřka thrillerových kvalit.