„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Bertolt Brecht: Matka Kuráž a její děti

Mutter Courage und ihre Kinder, 1939

Bertolt Brecht: Matka Kuráž a její děti

Bertolt Brecht: Matka Kuráž a její děti

Drama Matka Kuráž a její děti je pokládáno za nejvýznamnější příspěvek takzvaného epického divadla, který jakožto styl dominoval celosvětovému divadlu 50. let, její autor, Bertolt Brecht, pak za přední osobnost jak epického divadla, tak, a to právě díky této hře Matka Kuráž, je i považován za přední osobnost protiválečného hnutí.
Matka Kuráž a její děti - inscenace v mnichovském divadle Munich Kammerspiele z roku 1950 v režii Bertolta Brechta

Matka Kuráž a její děti - inscenace v mnichovském divadle Munich Kammerspiele z roku 1950 v režii Bertolta Brechta

Brecht hru napsal v průběhu jednoho měsíce roku 1939 ve skandinávském exilu (Brecht emigroval z Německa v roce 1933 a to nejprve do Francie, poté do Finska, Švédska, Švýcarska a až do konce války do USA; po válce mu nebylo ze strany Američanů dovoleno se vrátit do Německa, usadil se tedy ve Švýcarsku a v roce 1948 přijal nabídku od Východního Německa, kde po patnácti letech získal i občanství) a to pod vlivem Hitlerova vpádu do Polska. První inscenace se uskutečnila v Brechtově režii v roce 1941 v Curyšském divadle Schauspielhaus s jednou nejpřednějších hereček té doby, Therese Giehse, v titulní roli Matky Kuráže. Druhé představení se konalo zase v Brechtově režii ve Východním Berlíně v roce 1949 s Brechtovou manželkou Helene Weigel v hlavní roli. Tato inscenace byla jednak prvním představením Brechtova divadla Ensemble Berliner a jednak je pokládáno za iniciační představení celého epického divadla. Třetí představení opět v režii Brechta v západoněmeckém Mnichově v roce 1950 v divadle Kammerspiele v roli Kuráže opět s Therese Giehse, jež hrála již v prvním curyšském provedení.
Hra sice jednoznačně patří mezi nejvýznamnější dramata 20. století, ale vhledem k probíhající studené válce, kdy se Brecht rozhodl usadit ve Východním Německu, stála hra ne-li na zakázané listině, tedy aspoň na listině politicky nevhodných autorů.
Děj hry se odehrává mezi v průběhu Třicetileté války, v průběhu 12 let mezi roky 1624 až 1835, a to ve dvanácti dějstvích. Matka Kuráž cestuje jako markytánka se švédským vojskem územími Německa a Polska a válka je pro ni nejen obživou ale i požehnáním. Matka Kuráž má tři děti, které zplodila se třemi muži, dva syny, statečného Eilifa, hloupého ale poctivého Švejcara a jednu dceru, němou a nepříliš pohlednou Katrin. Děti se sice snaží uchránit před tím, aby byly zataženy přímo do probíhající války, přesto se ale napřed nechá k vojsku zverbířovat nejprve nejstarší Eilif, který získá proslulost jako chytrý lapka obstarávající vojsku zásoby, na což nakonec doplatí, kdy v době krátkodobého míru zabije sedláka a je postaven před popravčí četu, a poté i hloupý Švejcar, kterému je svěřena vojenská pokladna. - Ten na svoji poctivost nakonec doplatí tím, že se po porážce polským katolickým vojskem snaží přeběhnout válečnou linii ke švédskému protestantskému vojsku, ale je chycen a protože Matka Kuráž dlouho váhá s úplatkem, následně i zastřelen.
V posledním dějství je nakonec zastřelena i Katrin, která bubnováním na střeše domu zachrání před drancováním a následným vyvražděním švédskými vojsky spící německé město. A protože vojsko se dává po vyzrazení útoku na ústup, nemá Matka Kuráž ani čas svou dceru pohřbít, aby ji vojsko mezitím neuteklo a nepřišla tak o zdroj své vychvalované obživy.

Použitá literatura:

  1. Bertolt Brecht, Matka Kuráž a její děti, Artur: Praha, 2009.
PřílohaVelikost
Bertolt Brecht: Matka Kuráž a její děti333.79 KB
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4 (5 hlasů)