„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Libreto

Ladislav Smoček: Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho

Ladislav Smoček: Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho

1966

Dr. Zvonek Burke se po několika měsíčním pobytu v lázních vrací do svého milovaného pokojíku v bytě paní Outěchové. Avšak její dcera Svatava se má vdávat a Dr. Burke tak musí po více než dvacetiletém pobytu pokojík opustit. Burke však sdělení paní Outěchové o nadcházejícím sňatku neporozumí a snaží se ošklivou a poněkud již přestárlou Svatavu nabídne za manželku svému vědeckému kolegovi Tichému. Tichý zpočátku odmítá, Burke se mezitím snaží Svatavě vymluvit svatbu s panem Václavem a Svatava omdlívá ve skříni poté, co se nadýchala par z čištěného svatebního závoje. - Burke potom omylem přiškrtí i kolegu Tichého, zavře do skříně i omdlelou paní Outěchovou a paličkou omráčeného pana Václava. Burke, který se považuje hned za čtyřnásobného vraha, zamkne pokoj a spolkne klíč. Avšak domněle zavraždění přijdou po chvíli k sobě, Burke ve zmatku opouští byt a budoucí manželé v pokoji zasedají k pečené huse.
Ivan Sergejevič Turgeněv: Měsíc na venkově

Ivan Sergejevič Turgeněv: Měsíc na venkově

Месяц в деревне, 1850

Nejslavnější drama ruského prozaika Ivana Sergejeviče Turgeněva, Měsíc na venkově, bývá považováno za jedno nejklíčovějších her ruského dramatu 2. poloviny 19. století. Jeho námět je přirovnáván k románu Paní Bovaryová Gustava Flauberta, který ostatně patřil k Turgeněvovým nejbližším přátelům, jeho vliv je pak nejčastěji zmiňován v dramatech Antona Pavloviče Čechova, konkrétně u Višňového sadu. Turgeněv na hře pracoval mezi roky 1848 a 1850 a to v rámci svého pobytu v Paříži, kdy ostatně drtivou část svého života strávil buď právě v Paříži nebo v Baden-Badenu. Publikováno bylo v roce 1855, ale poprvé bylo uvedeno až v roce 1872 v moskevském Malém divadle. Pro koncepci ruského divadla však byly klíčové zejména jeho pozdější inscenace a to zejména to z roku 1909 v režii Konstantina Stanislavského v Moskevském uměleckém divadle, či v režii Anatolije Efrose v Moskevském činoherním divadle v Malé Bronné z roku 1977. V českých zemích byla hra poprvé zinscenována v roce 1895 a to v Divadle v Národním domě na Královských Vinohradech.

Mutter Courage und ihre Kinder, 1939

Bertolt Brecht: Matka Kuráž a její děti

Bertolt Brecht: Matka Kuráž a její děti

Drama Matka Kuráž a její děti je pokládáno za nejvýznamnější příspěvek takzvaného epického divadla, který jakožto styl dominoval celosvětovému divadlu 50. let, její autor, Bertolt Brecht, pak za přední osobnost jak epického divadla, tak, a to právě díky této hře Matka Kuráž, je i považován za přední osobnost protiválečného hnutí.
Georg Büchner: Vojcek

Georg Büchner: Vojcek

Woyzeck, 1837

V pomyslném seznamu nejdůležitějších a nejvlivnějších her moderního dramatu by hra Vojcek německého dramatika, spisovatele a sociálního revolucionáře Georga Büchnera (17. října 1813 – 19. února 1837) zaujímala jedno z nejpřednějších míst a to ačkoliv, nebo právě proto, že Büchner libreto své hry nikdy nedokončil, ba její text se nám dochoval ve dvou odlišných verzích s nečitelnými pasážemi a s neočíslovaným pořadím scén tak, že každá její inscenace je svébytným dílem se spoluautorstvím, do kterého lze krom samotného Büchnera přinejmenším přidělit i celý kolektiv překladatelů, editorů a autorů třetího aktu, jež v Büchnerově textu zcela chybí.
15. Říjen 2009
Georg Büchner: Leonce a Lena

Georg Büchner: Leonce a Lena

Leonce und Lena, 1836

Leonce a Lena, co do pořadí vzniku, druhá hra německého revolučního dramatika George Büchnera vznikla na jaře 1836, kdy se Büchner chtěl zúčastnit dramatické soutěže o nejlepší divadelní komedii, kterou vyhlásilo nakladatelství Cotta. Büchner však nestihl uzávěrku soutěže a libreto hry mu bylo vráceno nepřečtené zpět. Své premiéry se pak hra dočkala až o šest desetiletí později, kdy ji konkrétně dne 31. května 1895 uvedla mnichovské divadlo Intimes Theater.

1938

Hra o třech dějstvích

Tato hra, k níž autorovi dala myšlenku jeho žena, látku doba, kterou prožíváme, a podnět obrázek vdovy, klečící na jednom ze soudobých bojišť, se snad obejde bez úvodu, který by ji blíže vysvětloval. Jen pro jevištní realisaci prosí autor, aby mrtví, kteří se v jeho hře kupí kolem Matky, nebyli pojati jako strašidla, nýbrž jako živí, milí a důvěrní lidé, pohybující se docela přirozeně ve svém starém domově, v okruhu rodinné lampy. Jsou takoví, jako když žili, neboť žijí dál v představách své matky; jsou mrtvi jen tím, že už je ona nemůže vzít do rukou a že nadělají o něco míň hluku než my živí.
Bernard Shaw: Pygmalión

Bernard Shaw: Pygmalión

Pygmalion, 1913

Byť Bernard Shaw během své tvůrčí kariéry napsal více než 700 divadelní her a položil tak základy současného britského dramatu, de facto jej přežilo pouze jedno jediné dílo, které je navíc známější svým muzikálovým zpracováním jako My fair lady.
Pierre Beaumarchais: Lazebník sevillský

Pierre Beaumarchais: Lazebník sevillský

Le Barbier de Séville, 1773

Muž mnoha tváří i zaměstnání, který se angažoval hned ve dvou světových revolucích - francouzské i americké, Pierre Beaumarchais, je více než sám o sobě či svým dílem znám zejména prostřednictvím dvou oper - Figarovou svatbou Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1786 a Lazebníka sevillskéhoGioacchina Rossiniho z roku 1816.
08. Únor 2009

An Ideal Husband, 1895

Když konverzační komedie, tak Oscar Wilde a jeho neodmyslitelný vtip, ironie a cynismus. A byť je jeho dílo omezeno relativně krátkým tvůrčím obdobím, které bylo násilně přerušeno obviněním Wildeho z homosexuality a pozdějším odsouzením ke dvěma rokům nucených prací, patří jeho dílo nejen k nejčtenějším, nejhranějším a zejména i k nejvlivnějším.
02. Únor 2009
Václav Havel: Odcházení

Václav Havel: Odcházení

Václav Havel napsal novou hru - toť i bez jakéhokoliv hodnocení kvalit divadelní událost posledního desetiletí. Nicméně Václav Havel napsal dobrou hru, ba lze říci nejlepší hru, co kdy napsal.