„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha

Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha

Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha

A Streetcar Named Desire, 1947

Americký dramatik Tennessee Williams své nejlepší divadelní hry postavil na motivech, které čerpal z vlastního života, obzvláště pak mládí, které prožil v jižanském státě Mississippi. - V jeho díle, jež čítá na čtyřicet dramat, dalších sedmdesát jednoaktovek a dále jednoho románu a několika sbírek povídek a básní, je klíčové zejména jeho tvůrčí období mezi polovinou 40. a polovinou let 50., kdy napsal své nejcennější a dodnes velmi často inscenovaná dramata Skleněný zvěřinec (1944) a Tramvaj do stanice Touha (1947) Kočka na rozpálené plechové střeše (1954) a Sestup Orfeův (1957). - Ve všech těchto hrách mají klíčový význam jižanské prostředí a kulturní reálie, zakázaná témata alkoholu a homosexuality či psychologicky velmi propracované postavy inspirovaných skutečnými vzory z okruhu Williamsovy rodiny.
Temnou a melancholickou hru Tramvaj do stanice Touha napsal Tennessee Williams v roce 1947, ale její inspiraci je možné dohledat zvláště v období 30. let, ve kterém Williams pracoval jako dělník v továrně na boty a navíc se až na hranici fyzického i psychického vyčerpání snažil psát po práci dlouho do noci alespoň jednu povídku týdně. - Toto období jež se jak v celkové atmosféře a ve střípcích děje a charakterů postav promítá i v Tramvaji do stanice Touha, Williams zpětně zhodnotil jako nejchmurnější období svého života.
Jedna z hlavních postav hry, násilnický piják a hráč pokeru Stanley Kowalski, má svůj předobraz ve Williamsově otci, se kterým se jeho manželka a Williamsova matka Edwina rozhodla v polovině 30. let odloučit pro jeho těžký alkoholismus. Předobraz hlavní postavy Blanche Dubois, jež je v závěru hry odvezena do psychiatrické léčebny, můžeme zase ztotožnit s Williamsovou sestrou Rose, jež trpěla schizofrenií a roce 1943 byl na ni proveden devastující zákrok lobotomie.
Děj hry se točí zejména kolem Blanche Duboisové, již poněkud uvadající jižanské krásce, která po smrti svého manžela podlehla alkoholu, mrhání peněz i milostným avantýrám se stále mladšími milenci. - Po svém posledním milostném vzplanutí, při kterém jakožto učitelka svedla svého sedmnáctiletého žáka, musí odejít jak ze školy tak z městečka Laurel a přicestuje do New Orleansu za svou mladší sestrou Stellou, která bydlí u v ulici Touha. Blanche je i přes svůj morální i finanční úpadek šokována tím, že Stella, jež s ní byla vychována jako pravá jižanská dáma, sdílí jednopokojový nájemní byt na chudinském předměstí a co navíc, je provdána za hrubiánského s sprostého chlapa Stanleyho Kowalského.
Mezi Blanche a Stanleym jsou od počátku nesmiřitelné antipatie, které v průběhu Blanchiny návštěvy, jež se z původních několika dnů protáhne na týdny a měsíce, narůstají do podoby otevřené nenávisti a vyvrcholí tím, že Stanley Stelle prozradí skutečnou pravdu o Blanche a to, že v Laurel má Blanche oprávněnou pověst děvky. Hra končí tím, že Stanley Blanche znásilní, což byl pro Blanche poslední impuls pro vypuknutí schizofrenie.
Hra Tramvaj do stanice Touha byla poprvé uvedena dne 3. prosince 1947 a to v divadle Shubert v New Havenu ve státě Connecticut, kde se v roli Stanleyho Kowalského objevila pozdější divadelní a filmová hvězda Marlon Brando. Sám Williams pak byl za tuto hru poprvé oceněn Pulitzerovou cenou. Hra poté inspirovala vznik mnoha dalších variací a to v čele s filmovou adaptací z roku 1951, kterou na základě Williamsova vlastního scénáře režíroval Elia Kazan a v hlavní roli Stanleyho Kowalského se opět objevil Marlon Brando. Film získal čtyři Oscary ale z dnešního pohledu je mnohem větší zajímavostí fakt, že ze scénáře musely být vyškrtnuty zmínky o homosexuální orientaci zesnulého manžela Blanche.
Krom několika dalších filmových a televizních adaptací byla Tramvaj do stanice Touha převedena do formátu baletu - hudbu v roce 1951 zkomponoval Alex North, jenž byl i autorem hudby k filmu z téhož roku, i do formátu opery - v roce 1995 ji složil André Previn a v letech 1998-1999 ji uvedla opera v San Franciscu.

Použitá literatura:

  1. Tennessee Williams, Tramvaj do stanice Touha, Artur: Praha, 2012.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 5 (3 hlasy)