„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Lion Feuchtwanger: Bratři Lautensackové

Lion Feuchtwanger: Bratři Lautensackové

Lion Feuchtwanger: Bratři Lautensackové

Život a dílo Liona Feuchtwangera lze rozdělit do tří tvůrčích období: Na období německé, kdy se Feuchtwanger již ve svém relativně raném díle Žid Süss z roku 1925 etabloval jako jeden z nejúspěšnějších německých spisovatelů mezidobí dvou světových válek. Dále, po nástupu Hitlera a nacistické ideologie je to politicky angažovaná próza s vrcholem v románu Sourozenci Oppermannovi z roku 1933 či o deset let mladším Bratři Lautensackové, pro které se Feuchtwanger stal přímým nepřítelem fašistického režimu - krom jiného byl i z jedním z autorů, jehož knihy byly spáleny v rámci noci 10. května 1933. A konečně období amerického exilu, ve kterém se obrátil k historickým tématům à la Goya (1951) či Židovka z Toleda (1955).
Avšak až do konce života se Feuchtwanger přes svůj status celosvětově uznávaného humanisty nedokázal v Americe zbavit komunistické nálepky, jíž získal jako obdivovatel Stalina, kterého v předválečném období stavěl do přímé opozice k Hitlerovi.
V románu Bratři Lautensackové Feuchtwanger na pozadí fiktivního příběhu o bratrech Lautensackových, Oskara - oficiálního proroka strany, a Hannsjörga - vedoucího cenzorského úřadu, mapuje skutečné události z přelomu let 1932 a 1933, kdy je Hitler v autorově interpretaci znázorněn jako loutka v zájmech privilegovaných německých kruhů. Ostatně kam se jak sám Hitler tak prorok Oskar Lautensack sami snaží dostat.
Avšak poté, co se jim dostává pouhého otevřeného výsměchu jakožto špinavým nástrojům moci v rukou mocnějších v pozadí, je nabubřelý Oskar Lautensack, který se pokládá za nejlepšího Hitlerova přítele, obětován svým vlastním bratrem jako již nepohodlný pěšák.

Použitá literatura:

  1. Lion Feuchtwanger, Bratři Lautensackové, Naše vojsko: Praha, 1978.
Tvé hlasování: Žádná Průměr: 4.8 (5 hlasů)