„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Próza

Kategorie
12. Květen 2008
Nervy - ano, mé nervy byly a jsou stále strašlivě rozervány, strašlivě; ale proč chcete tvrdit, že jsem šílený? Choroba zbystřila mé smysly, nezničila je, neotupila. Především sluch jsem měl citlivý. Co se jen šustlo mezi nebem a zemí, všecko jsem slyšel. Slyšel jsem zvuky i ze samého pekla. Jak to tedy, že jsem šílený?
Kategorie
12. Květen 2008
Son coeur est un luth suspendu;
Sitôt qu'on le touche il résonne.
(Jeho srdce je loutna zavěšená;
sotva se ho dotkneš, zní.)
Po celý kalný, ponurý podzimní den, v němž se neozval jediný hlásek, v ...
Kategorie
12. Květen 2008
Co o tom říci? Co říká kruté svědomí, ten přízrak na mé cestě?
W. Chamberlayne, Pharonnida
Dovolte mi, abych si pro tuto chvíli říkal William Wilson. Čistý list, který mám před sebou, netřeba poskvrňovat mým pravým jménem.
Kategorie
12. Květen 2008
Zahraji si teď na Oidipa v záhadě rattleboroughské.
Kategorie
12. Květen 2008
Bezpočet příkoří, jimiž mne Fortunato sužoval, jsem snášel trpělivě; jakmile se však opovážil urážet mě, zapřisáhl jsem se, že se mu pomstím. Vy, kteří tak dobře znáte mou pravou povahu, zajisté nepředpokládáte, že jsem svou hrozbu vyslovil nahlas.
Kategorie
12. Květen 2008
Nepoznal jsem člověka tak lačného žertování, jako byl král. Žil snad jen pro šprýmy. Kdo uměl dobře vyprávět anekdoty, ten si ho bezpečně získal. Není proto divu, že jeho sedm ministrů bylo sedm na slovo vzatých vtipálků. Následovali krále nejen jako nepřekonatelní vtipálci, ale připodobnili se mu i svými postavami: byli jako on mohutní, tělnatí, tuční.
Kategorie
12. Květen 2008
Jsou jisté náměty, jejichž poutavost je strhující, a přece jsou příliš hrůzné pro beletristické zpracování. Takovým tématům by se měl romantický autor zdaleka vyhnout, nechce-li své čtenáře popudit nebo odpudit. Bez pohoršení se jich můžeme zmocnit jen tehdy, posvětí-li je a ospravedlní krutá vznešenost pravdy.
Kategorie
12. Květen 2008
Cesty boží jak v Přírodě, tak v činech Jeho Prozřetelnosti nepodobají se cestám našim; a naše výtvory nelze také nikterak přirovnávat k nezměrnosti, hloubce a nezbadatelnosti Jeho děl, která jsou obdařena hlubinami závratnějšími než studnice Démokritova.
Kategorie
12. Květen 2008
příběh s mravním naučením
„Con tal que las costumbres de un autor,“ praví don Tomás de las Torres v předmluvě ke svým Básním milostným,„ sean puras y castas, importa muy poco que no sean igualmente severas sus obras“ - což v prosté angličtině znamená, že je-li autor mravně bez- úhonný, je úplně jedno, jakou morálku hlásají jeho knihy.
Kategorie
12. Květen 2008
Příběh z nedávného tažení proti kmenům Bugabu a Kikapu
Pleurez, pleurez, mes yeux, et fondez-vous en eau!
La moitié de ma vie a mis I'autre au tombeau.
Corneille, Cid
Nemohu si momentálně vzpomenout, kdy a kde jsem se poprvé setkal s tím pěkným, ...
Kategorie
12. Květen 2008
Na podzim roku nepříliš vzdáleného jsem se na cestách po nejjižnějších provinciích Francie octl pouhých několik mil od jistého maison de santé neboli soukromého blázince, o němž jsem mnoho slyšel v Paříži od svých přátel z lékařských kruhů.
Kategorie
12. Květen 2008
Egli é vivo e parlerebbe se non osservasse la regola del silenzio. / Nápis pod italským obrazem sv. Bruna
((it.) - Je živý a mluvil by, kdyby nezachovával příkaz mlčení).
Již dlouho mne spalovala vysoká horečka.
Kategorie
12. Květen 2008
„Červená smrt“ již dlouho pustošila zemi. Dosud žádná morová rána nebyla tak vražedná a tak obludná. Krev byla jejím zhmotněným znakem a pečetí - červeň a úděsnost krve. Přicházely pronikavé bolesti, pak náhlé mrákoty, pak prudké krvácení z pórů a konec.
Kategorie
12. Květen 2008
Sub conservatione formae specificae salva anima. / Raymond Lully/
(Zachováním zvláštní podoby bývá duše zachráněna).
Pocházím z rodu, který se vyznačuje bohatou fantazií a horoucí vášní.
Kategorie
12. Květen 2008
Ve svých úvahách o vlastnostech a podnětech lidské duše - o jejích prazákladních hnutích, jejích prima mobilia - se frenologové ani slovem nezmiňují ojednom sklonu, který před nimi právě tak opomíjeli moralisté, třebaže se zcela zjevně projevuje jako prvotní, elementární a nepotlačitelný rys. Z čiré zpupnosti rozumu jsme jej přezírali všichni.