Divadlo Husa na provázku se po poněkud bezvýrazném několikaletém období odhodlala k projektu Sto roků kobry, ve kterém v období dvou let zdramatizuje čtyři klíčová díla Fjodora Michajloviče Dostojevského: Zločin a trest, Idiot, Běsi a Bratři Karamazovi. Fakt, že je Dostojevského dílo vrcholem novodobé lidské éry a jeho
podstata i vliv zdaleka přesahují hranice literatury, ale sahají až k
nejvyšším cílům filozofie, není zapotřebí nijak dál rozebírat. Před jeho interprety tedy stojí nesnadný úkol dílo dramatizovat tak, aby divák nejen pochopil dostojevského poselství, ale i s jeho
myšlenkami rezonoval obdobně jako při čtení originálu, a na straně
druhé se vyvaroval patosu či dokonce kýče, jak tomu u dramatiků s
nedostatečným talentem i absencí duchovních výšin nezřídka bývá.