„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Nathanael West: Den kobylek

Nathanael West: Den kobylek

Nathanael West: Den kobylek

The Day of the Locust, 1939

Nathanael West, původním jménem Nathan Weinstein, byl jedním z řady nadějných amerických literátů, které finanční neúspěch jejich uměleckého díla donutil k prostituci jakožto filmového scénáristy. Westovo literární dílo tak za jeho života propadlo, z jeho scénářů vznikly filmy B-éčkové kategorie, které zapadly okamžitě poté, co vznikly, a konečně sám West zemřel při autonehodě, když spěchal na pohřeb svého velkého přítele Francise Scotta Fitzgeralda. A když se k tomu navíc snoubil i Westův původ německy mluvící ruského žida, bylo snad jediným možným životním východiskem, že West se profiloval jako skvělý pozorovatel s kritickým myšlením a jemným satirickým humorem. Ocenění, že byl i autor s nadčasovým sdělením, kdy zvláště jeho novely Přítelkyně osamělých srdcí (1933) a Den kobylek (1939) bývají zařazovány mezi nejlepší americké novely 20. století, se Westovi dostalo až takřka dvě dekády po jeho tragické smrti.
Den kobylek bývá společně s Posledním magnátem Scotta Fitzgeralda pokládán za nejzdařilejší dílo z prostředí nejen raného Hollywoodu, kdy v obou dílech je pomyslná továrna na sny dávána do kontrastu s probíhající hospodářskou krizí, kdy zvláště hrdiny Dne kobylek lze označit více než za představitele amerického zlatého snu za zkrachovance.
Tod Hackett sám sebe pokládá za malíře, ale ještě před absolutoriem na výtvarné škole kdesi na Středozápadu rád přijme nabídku na práci výtvarníka kostýmů a filmových kulis. Práce jej nijak zvlášť neuspokojuje, v Hollywood, Los Angeles ale i celou Kalifornii vidí ve světle nadcházející katastrofy, která dle něj musí neodvratně přijít a skoncovat se všudepřítomným mamonem - tento svůj postoj plánuje namalovat ve svém veledíle Požár Los Angeles, které mu, jak věří, pomůže prorazit i jako umělci. Jeho život se však změní poté, co potká Faye Greener, příležitostnou herečku v okrajových rolích a v komparsu, která se společně se svým otcem, zkrachovalým divadelním klaunem, živí tím, že vybraným troubům prodávají předražené leštidlo na stříbro vlastní výroby tím, že před daným kavkou hrají rodinnou tragédii.
Ale Faye má krok Toma celou řadu dalších nápadníků a to především v Homerovi Simpsonovi, zastydlém podivínovi, jenž do svých čtyřiceti let nepoznal nic jiného než práci účetního v hotelu a jeho styk se ženami zůstal omezen na jeden polibek s jednou opilou ženou kdysi dávno před léty, a který přišel do Los Angeles léčit své souchotiny. Faye Homera, který je do Faye, ostatně jako sám Tom, příliš zamilován, aby jí dokázal v čemkoliv odporovat, a ta jej zneužívá v tom, že po smrti svého otce se k němu nastěhuje, nechává si od něj kupovat nákladnou garderóbu ale především si k němu do garáže nastěhuje i dvojici svých milenců.
Především je však Faye cílevědomá dívka, která kráčí za svým snem filmové herečky a je pro to ochotná i prostituovat, což ji však na druhé straně nebrání v tom, aby z řady svých nápadníků udržovala fyzický styk jen s tím, kdo se jí opravdu líbí, což není ani Tom, ani Homer, ale jen mexický chovatel bojovných kohoutů.
Novela končí tragédií, kdy se Homer dostane do davu lidí čekajících před kinem na premiérový příjezd filmových hvězd, po mnoha měsících v něm vybuchne zloba, kdy začne skákat po zádech malého chlapce, který mu hodil do obličeje kámen, a je následně zlynčován davem.

Použitá literatura:

  1. Nathanael West, Den kobylek, Aurora: Praha, 1996.
Zatím nikdo nehlasoval