„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Cestopisný román

William B. Searbook: Ostrov černých kouzel

William B. Searbook: Ostrov černých kouzel

The Magic Island, 1929

V letech 1915 až 1934 bylo Haiti okupováno armádou USA. A právě rokem 1915 je uvozen vznik fenoménu vúdú (či poangličtěně voodoo), jenž toto starodávné západoafrické náboženství, které zotročení Afričané v průběhu 17. a 18. století synkrezí spojili s katolicismem, kdy se z původního lidového pojetí křesťanské víry, stal pojem, který v mnoha mylných ale o to rozšířenějších představách obnáší hromadné orgie, černou magii, kanibalismus, kult mrtvých a zombií či v neposlední řadě velmi oblíbeného kýče panenek vúdú. Práce amerického novináře ale především dobrodruha Williama Searbooka, jenž ve své knize z roku 1929 Kouzelný ostrov (v češtině vydáno pod bulvarizujícím názvem Ostrov černých kouzel), tak byl prvním pokusem o serióznější popis nejen kultu vúdú, kterému Searbook věnuje zhruba třetinu své knihy, ale i historii, topografii, kultuře a sociologii Haiti a haitské společnosti.
John Steinbeck: Toulky s Charleym

John Steinbeck: Toulky s Charleym

Travels with Charley: In Search of America, 1962

John Steinbeck je považován za jednoho z nejautentičtějších amerických spisovatelů, jenž dokázal věrně zachytit USA v období Velké hospodářské krize. Avšak mimo díla, která napsal právě na základě osobní bezprostřední zkušenosti, se s rostoucí slávou a věhlasem stala jeho díla stále více fiktivní, vyumělkovaná a bez osobního náboje. - Pro srovnání uvádím dvě velká Steinbeckova díla Hrozny hněvu (1939) a Na východ od ráje (1952), mezi kterými uběhlo pouhých třináct let, oba romány se odehrávají ve Steinbeckově rodné Kalifornii, ale na rozdíl od sociálně kritických Hroznů hněvu, při jejichž četbě čtenáře dodnes mrazí v zádech, působí velkolepě vypracovaný román Na východ od ráje sice jako velmi dobře napsaná fikce ale rozhodně se nejedná o nadčasové dílo, které by bylo možné ocenit Nobelovou cenou jako tomu bylo u Hroznů hněvu.
Zdeněk Šmíd: Bubny Berberů

Zdeněk Šmíd: Bubny Berberů

aneb Proč bychom se nesušili, 2001

Zdeněk Šmíd je tak trošku synonymem svých čtenářsky nejúspěšnějších „průvodců“ Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii (1979), Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách (1984) či Proč bychom se netěšili aneb Jak se držet nad vodou (1998), na který v roce 2001 navázal svým svým svébytně humorným cestopisem z Maroka Bubny Berberů aneb Proč bychom se nesušili, který můžeme brát jako zajímavý příspěvek do literatury jinak, řekněme, velmi okrajové kvality.
Jack Kerouac: Na cestě

Jack Kerouac: Na cestě

On the Road, 1957

Kerouacova Odyssea Na cestě patří mezi nejpozoruhodnější díla moderní literatury, jež krátce po svém vydání v roce 1957 u nakladatelství Viking Press v New Yorku způsobila malou revoluci a ze dne na den vytvořila novou lidovou modlu v beatnickém hnutí.