V noci jsem snil, že jsem motýlem

Od počátku 80. let začalo uvnitř Komunistické strany Číny působit reformní demokratizační proces, který bývá často srovnáván s ruskou Perestrojkou, ale příčiny byly poněkud jiného rázu. Od 80. let začíná prudce růst čínská ekonomika, mnoho lidí si mohlo začít užívat materiálních výdobytků, které byly v několika předchozích desetiletích zcela nemyslitelné. V reakci na probíhající transformaci se ozývá hlas komunistického reformního hnutí o diskuzi nad některými marxistickými ideami, které začaly být zastaralé. Tyto snahy našly odezvu mezi intelektuály a v roce 1986 se zrodily první demonstrace žádající liberalizaci stávajícího režimu. Byly však potlačeny,její účastníci byli perzekvováni, sympatizanti z Komunistické strany vyloučeni a ostatní vyhozeni ze svých zaměstnání.

Sága letošní okurkové sezóny, kterou naše masmédia překonaly uměle vytvořenou sérií katastrofických reportáží o ubohém zemědělci, který si od státu pronajal několik luk, jež jednou do roka pokosí a stát mu za to zaplatí 6 000 Kč za hektar, kdy ale čert nespal, a na tento státní, chudým rolníkem posečený (s penězi již v kapse, protože lhůta pro tuto dotaci, a tím potažmo i smysl pronájmu, vypršela 15. července) pozemek, se přihnalo stádo 15 000 mladých lidí, kteří se zde rozhodli poslouchat hudbu, tančit a žít, pokračuje.

Ano, nemluvím o ničem jiném, než slavné operaci předsedy vlády jako vystřižené z komunistických příruček svých poradců - bývalých rozháněčů protitotalitních demonstrací. Nechci napravovat ani 100× omílané dezinformace a polopravdy, protože inteligentní čtenář se jimi nenechá zmást a neskočí ani na investigativní reportáže s notorickým lhářem a „asistentem Jana Kavana“, Lukášem Kohoutem. Rovněž ani nechci litovat pana Grosse, který se nechal unést laciným populismem, kterým se chtěl zavděčit televizním divákům.

Jedním z fenoménů dnešní doby, které mají člověku nahradit ztrátu vlastní osobnosti a sebevědomí, je beznadějná honba za neexistujícím ideálem ženské krásy tak, že se žena stává otrokyní reklamního a potažmo celospolečenského diktátu. Ve výsledku pak žena ztrácí nejen svou osobnost a stává se marionetou, jež kupuje, utrácí, ale i žije tak, jak společenský časopis, potažmo výrobce kosmetiky přikáže, ale ztrácí i své ženské kouzlo, jež je ve vábení mužů, jako vnějšího a nejviditelnějšího cíle této snahy, tím nejdůležitějším a nejúčinnějším faktorem.

Inscenací roku 2004 se zcela zaslouženě stala hra brněnského divadla Husa na provázku Kníže Myškin je idiot, jež byla uvedena pod režisérským vedením Vladimíra Morávka v rámci Dostojevského cyklu Sto roků kobry. Morávek tak obhájil loňské prvenství, kdy ...