04. Září 2012
1920? (vydáno 1936)
Velká Morava, Husitství a Československé legie v Rusku jsou pokládány za jedny nejvýznamnějších období v českých dějinách, na kterých byl postaven i základ novodobého československého státu. - Tradice Velké Moravy co by artefakt historický, kdy se Morava rozkládala v podobných hranicích jako vzniklé Československo. Husitství co by artefakt národnostní, jenž měl v nové republice vzbuzovat společnou identitu. Ale suverénně nejvýznamnější, ba mnohonásobně důležitější než politicko-diplomatická činnost profesora Tomáše Garrigue Masaryka, doktora Edvarda Beneše či generála Rostislava Štefánika, byla existence československé dobrovolnické armády v Rusku z let 1917 až 1920, jež se za I. československé republiky, ale i dnes v České republice, těšila neotřesitelné úctě tak, že činnost československých legií se hodnotí velmi jednostranně a to v těch nejzářivějších barvách. A naopak je takřka rouháním dívat se na ruské legie realisticky bez růžových brýlí, kdy pomineme-li období komunistické diktatury, kdy byla existence československých legií očerňována jakožto žoldnéřská imperialistická armáda, jež z nařízení „těch nahoře“, bojovala proti svým rudým bolševickým bratrům, měly československé legie vždy tu nejčistší a nejvznešenější aureolu.