V noci jsem snil, že jsem motýlem

Autorem pojmu „robot“, ale i prvního literárního díla o robotech - konkrétně divadelního dramatu z roku 1920 R.U.R. (Rossum's Universal Robots), jež slavilo obrovský celosvětový úspěch ve 20. a 30. letech - je sice Karel Čapek (samotné slovo „robot“ vymyslel jeho bratr Josef), ale za skutečného vynálezce a objevitele moderní robotiky je považován až americký spisovatel Isaac Asimov, jenž již v roce 1942 ve své povídce Hra na honěnou poprvé definoval tři základní a dodnes v robotickém průmyslu poplatné zákony robotiky:

Jméno Stephena Kinga, komerčně i čtenářsky suveréně nejúspěšnějšího tvůrce hororů a thillerů, asi není třeba více představovat. I naprostý nečtenář, laik či odpůrce tohoto žánru je s dílem Stephena Kinga obeznámen prostřednictvím mnoha desítek filmových či televizních adaptací - i v tomto měřítku asi pro Kinga nemůžeme najít konkurenci, kdy prakticky není dílo, které by nevyvolalo další filmovou adaptaci a to v široké stupnici od B-éčkových nízkorozpočtových hororů pro víkendovou zábavu amerických adolescenců až po nákladné velkofilmy s předními hollywoodskými hvězdami a často i Oscarovými ambicemi. - Jako příklad uvádím například Osvícení (1980), Věc (1980) či Zelená míle (1999) versus hororová série z let 1984 až 2001 Kukuřičné děti.

Frank Herbert nastoupil na plný úvazek spisovatele ve svých 52 letech v roce 1972, kdy mu bylo do konce jeho kariéry ale i života odměřeno 14 posledních let. Do této doby se živil jako velmi plodný autor na částečný úvazek - jen do zmíněného roku 1972 napsal 13 ze svých celkově 22 románů a několik desítek dalších povídek. Krom toho na plný úvazek působil nejprve jako fotograf, novinář, editor, konzultant a vysokoškolský učitel - on sám svá studia tvůrčího psaní nedokončil. V roce 1959 začal sbírat podklady pro svůj nejúspěšnější a nejznámější román Duna, na kterém pracoval celkem šest roků - v roce 1963 začala v časopise Analog vycházet na pokračování nejprve část Svět Duny, od roku 1965 pak tamtéž část Prorok Duny. Herbert se současně snažil najít vydavatele knižní podoby románu, ale byl odmítnut takřka 20 nakladateli, až obě části pod názvem Duna v roce 1965 vydává malé nakladatelství Chilton, jež se do té doby specializovalo na nebeletrijní literaturu ` la manuály „udělej si sám“. Román okamžitě po svém vydání vzbudil obrovský rozruch, byl příznivě přijat i u kritiky a dodnes je vedle Pána prstenů Johna Tolkiena pokládán, a to jak u čtenářů tak u kritiky, za nejlepší román ze žánrů fantasy a sci-fi, který byl kdy napsán. Co do komečního úspěchu jej pak v poslední dekádě překonala až sága Harryho Pottera Joanne Rowlingové.

Z poměrně dlouhosáhlého seznamu fantaskních či sociálně utopistických románových představ o budoucím vývoji naší civilizace je dnes více či méně každý čtenář alespoň co do hrubého nástinu seznámen s románem George Orwella z roku 1949 - 1984, který lze pro bezprecedentní četnost citací ale i mnoho původních přízvisek, jež přešly do běžného komunikačního slovníku (např. „Velký bratr“ či „newspeak“), označit za jedno z nejvlivnějších literárních děl 20. století.

Nechce se věřit, že od sepsání a prvního vydání Mechanického pomeranče uplynulo již více než 40 roků (vydáno 1962), zvlášť, je-li jeho námět i dnes považován za přinejmenším kontroverzní, a lze se jen dohadovat nakolik je odrazem znuděné doby, nadsázku či o poněkud extravagantní typ sociální utopie.