„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Mystická literatura

Louis Pauwels a Jacques Bergier: Jitro kouzelníků

Louis Pauwels a Jacques Bergier: Jitro kouzelníků

Le Matin des magiciens, 1960

Knihu Jitro kouzelníků, jež poprvé vyšla v roce 1960, spolu sepsali dva francouzští milovníci okultních záhad, mysterií ale i sci-fi literatury, Jacques Bergier (původní profesí chemik) a Louis Pauwels (novinář). Kniha byla přeložena do několika dalších jazyků, ale podobných záhadologikých spisků plných senzačních zpráv o tajných spiknutích, ale i zapomenutých vědomostech starých civilizací či zaniklých okultních hnutí vycházelo již od konce 19. století nepřeberné množství tak, že Jitro kouzelníků sice ve své době vzbudilo jistý ohlas, ale kniha záhy zapadla stejně jako ostatní tituly tohoto ražení. V tehdejším Československu však v té době vládla jak cenzura tak především pseudofilozofická ideologie marx-lininistického materialismu a po podobných publikacích tak mezi čtenáři vládl obrovský hlad.
Hermann Hesse: Demian

Hermann Hesse: Demian

Demian, 1919

Je otázkou do literární pranice nakolik je Hermann Hesse jako originální autor, ba nositel Nobelovy cenu za rok 1946, přeceňován. - Jeho ústřední romány Demian (1919), Siddhártha (1922), Stepní vlk (1927) a Hra skleněných perel (1943) lze uvodit vlivem mystiky, buddhismu, psychoanalýzy v podání Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga, či filozofie Friedricha Nietzcheho.
Hermann Hesse: Siddhartha

Hermann Hesse: Siddhartha

Siddhartha. Eine indische Dichtung, 1922

Psychoanalýza a vliv východní filozofie s přímým přesahem k celoživotní kritice nacionalismu, maloměšťáctví a majetnického pragmatismu - tak lze ve stručnosti vyjmenovat základní pilíře díla jednoho z nejpilnějších spisovatelů 20. století, Hermanna Hesseho , kdy ač jeho vrcholné období spadá do 20. let, respektive byl oceněn Nobelovou cenou v roce 1946, největší věhlas jeho dílo vzbudilo v letech 60. a 70. v souvislosti s tehdejší módou nekritické adorace východních náboženství.
Gustav Meyrink: Golem

Gustav Meyrink: Golem

Der Golem, 1915

Meyrinkovo první a nejlepší dílo, Golem, je postaveno na brilantním způsobu vyprávění, o kterém si čtenář i po přečtení nemůže být zcela jist, zda se jedná o přeludy šílence, snové vidiny, halucinace, vliv okultních sil a kabaly či o skutečný prožitek.