Kategorie
29. Květen 2008
Записки из Мертвого дома, 1854-59
„Věř nebo nevěř, jsou mezi nimi charaktery hluboké, silné, krásné; jaká radost odkrýt pod hrubou kůrou zlato! Kolik jsem si přinesl z káznice lidových typů, charakterů! Sžil jsem se s nimi, a proto se mi zdá, že je znám důkladně. Kolik příběhů tuláků a lupičů a vůbec všeho toho temného, sedmibolestného života! Na celé svazky dostačí. Skvělí lidé.“[1]
Tento dopis, který bratrovi sepsal Fjodor Michajlovič Dostojevskij krátce po propuštění z čtyřletého vězení v omské věznici v únoru 1954, předznamenává vznik Zápisků z Mrtvého domu, jež patří mezi nejcennější díla světové literatury a to nejen pro svou literární kvalitu, autobiografičnost a věrohodnost, ale jako jedno z prvních opustilo brány romantismu a za své hlavní hrdiny si vzalo předlohy z nejposlednější spodiny společnosti.
