„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Březen 2012

20. Březen 2012
Alexandr Prostov-Pokrovský: Tyranský zvyk
20. Březen 2012
Alexandr Prostov-Pokrovský: Společenství ničemů
20. Březen 2012
Alexandr Prostov-Pokrovský: Soucit
20. Březen 2012
Alexandr Prostov-Pokrovský: Předtucha šílenství
20. Březen 2012
Alexandr Prostov-Pokrovský: Golgota intelektuálů (o kritice)
20. Březen 2012
Alexandr Prostov-Pokrovský: Duševní stav myslitele

1975

Ve velkých kulturních revolucích je jedinou metodou pro lidi, aby se osvobodili sami a nesmí být užito žádné metody, která dělá věci za ně.
Věřte lidem, spoléhejte na ně a respektujte jejich iniciativu. Odhoďte strach. Nebojte se zmetků. Ať se lidé vychovávají sami v tom velkém revolučním hnutí.
Mao Ce-tung

I.

Na sklonku roku 1974, den před Silvestrem, jsme jeli vlakem na koncert do Líšnice, malé vesnice západně od Prahy.
Tomas Alfredson: Jeden musí z kola ven

Tomas Alfredson: Jeden musí z kola ven

Řekne-li se špionážní román, většině čtenářů se vybaví jména à la Frederick Forsyth, Norman Mailer, Graham Greene či John le Carré, nebo též zástup desítek ale i stovek dalších autorů na pomezí žánru detektivky. Řekne-li se však špionážní film, každému se vybaví zejména jméno James Bond, jenž se svou doposud 24-dílnou sérií tento žánr nejen zcela ovládl ale současně i degradoval tak, že téma špionáže a tajných služeb nejsou obvykle námětem seriózně pojatých filmů s psychologickou zápletkou, ale bývají spíše pojaty jako parodie.

Mutter Courage und ihre Kinder, 1939

Bertolt Brecht: Matka Kuráž a její děti

Bertolt Brecht: Matka Kuráž a její děti

Drama Matka Kuráž a její děti je pokládáno za nejvýznamnější příspěvek takzvaného epického divadla, který jakožto styl dominoval celosvětovému divadlu 50. let, její autor, Bertolt Brecht, pak za přední osobnost jak epického divadla, tak, a to právě díky této hře Matka Kuráž, je i považován za přední osobnost protiválečného hnutí.
Noam Chomsky: 11.9.

Noam Chomsky: 11.9.

9-11, 2001

O 11. září 2001, tedy o čtyřech unesených civilních dopravních letadel, z nichž dvě narazila do budov Obchodního centra v New Yorku, jedno do budovy Pentagonu a jedno za nese zcela vyjasněných okolností havarovalo nedaleko Pittsburghu, bylo u nás napsáno tisíce článků a metráky knih, které ale vesměs jen v mírných variacích, bez hlubší myšlenkové úvahy natož pak snad kritiky, opakovaly to, co hlásila oficiální propaganda někdejší neokonzervativní americké vlády.