V noci jsem snil, že jsem motýlem

„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Domů

Povídky

Kategorie
03. Březen 2008

(1922)

BYLO VELICE NEJISTÉ, mám-li přímluvce, nic přesného jsem se o tom nemohl dovědět, všechny tváře byly odmítavé, většina lidí, kteří kráčeli proti mně a které jsem pořád znovu na chodbách potkával, vypadala jako staré tlusté ženy, měli na sobě veliké tmavomodře a bíle pruhované zástěry zakrývající celé tělo, hladili se po břiše a těžkopádně se obraceli sem a t
Kategorie
03. Březen 2008

(1922)

PORUČIL JSEM, aby mi přivedli koně ze stáje. Sluha nerozuměl. Sám jsem odešel do stáje, osedlal koně a nasedl na něj. Zdálky jsem uslyšel zatroubení trubky, zeptal jsem se ho, co to znamená. Nic nevěděl a nic neslyšel. U vrat mě zastavil a zeptal se: “Kam odjíždí pán?” “Nevím,” řekl jsem, “jen pryč odtud, pryč odtud.
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

VRÁTIL JSEM SE, prošel jsem chodbou a ohlédl jsem se zpátky. Je to otcův starý dvůr. Uprostřed louže. Staré, nepotřebné harampádí bez ladu a skladu zatarasuje cestu ke schodům na půdu. Kočka číhá na zábradlí. Jakýsi rozedraný hadr, kdysi při hře namotaný na kůl, se zvedá ve větru. Přišel jsem. Kdo mne přijme? Kdo čeká za kuchyňskými dveřmi?
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

“ACH,” ŘEKLA myš, “svět je den ode dne těsnější. Nejdříve byl tak široký, až jsem měla strach, utíkala jsem dál a byla jsem šťastná, že konečně vidím vpravo i vlevo v dálce zdi, jenže tyto zdi se tak rychle sbíhají, že jsem už v posledním pokoji, a tamhle v koutě stojí past, do níž běžím.” – “Stačí jen, když změníš směr,” řekla kočka a sežrala ji.
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

JEDEN FILOSOF se stále potuloval tam, kde si hrály děti. A jakmile uviděl nějakého chlapce s káčou, hned zbystřil zrak. Sotva se káča roztočila, jal se ji filosof pronásledovat, aby ji chytil.
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

“NEJSEM JÁ KORMIDELNÍK?” zvolal jsem.. “Ty?” zeptal se vysoký tmavý muž a přejel si dlaní přes oči, jako by zaháněl sen. Stál jsem u kormidla v temné noci, s blikající lucernou nad hlavou, a teď přišel tento muž a chtěl mě odstrčit.
Kategorie
03. Březen 2008

Sup

(1920)

BYL JEDEN SUP, ten mi kloval do nohou. Boty a punčochy již rozerval, teď kloval již rovnou do nohou. Udeřil vždycky zobákem, pak mne několikrát neklidně obletěl a poté zas pokračoval v práci. Šel kolem nějaký pán, chvilku přihlížel a pak se zeptal, proč toho supa trpím.
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

JSEM SLUHA, ale není tu pro mne žádná práce. Jsem bazlivý a netlačím se dopředu, ba netlačím se ani do jedné řady s ostatními, avšak to je jen jedna příčina mého nezaměstnání, je také možné, že to s mým nezaměstnáním vůbec nemá co dělat, rozhodně hlavní věc je, že nejsem volán ke službě, jiní bývají voláni a neucházejí se o to víc než já, ba nemívají možná
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

VOJENSKÉ ODVODY, které jsou často nutné, protože pohraniční boje neustávají, konají se takto:
Vydá se příkaz, že v jeden určitý den v jedné určité čtvrti města musí všichni obyvatelé, muži, ženy, děti bez rozdílu, zůstat ve svých bytech.
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

NAŠE ZÁKONY nejsou všeobecně známy, jsou tajemstvím malé skupiny šlechty, která nám vládne. Jsme přesvědčeni, že tyto staré zákony jsou přesně dodržovány, přece však je krajně mučivé být ovládán zákony, které člověk nezná.
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

NAŠE MĚSTEČKO neleží snad na hranicích, zdaleka ne, k hranicím je ještě tak daleko, že tam z městečka možná ještě nikdo nebyl, je třeba projít liduprázdnou vrchovinu, ale i rozsáhlé úrodné krajiny. Člověk je unaven, když si představí byť i jen část té cesty, a víc než část si vůbec ani nelze představit.
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

PONOŘEN DO NOCI. Tak jako někdy schýlíme hlavu a přemýšlíme, tak docela ponořen do noci. Koldokola spí lidé. Trošku něco jako hra na divadle, nevinný sebeklam, že spí v domech, v pevných.
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

JE NÁS PĚT PŘÁTEL, vyšli jsme kdysi jeden po druhém z jednoho domu, nejdřív vyšel jeden a stoupl si vedle vchodu, pak vyšel ze dveří nebo spíše vyklouzl, jako kloužou rtuťové kuličky, druhý a stoupl si nedaleko od prvního, potom třetí, potom čtvrtý, potom pátý. Konečně jsme stáli všichni v jedné řadě.
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

POSEIDÓN SEDĚL u svého pracovního stolu a počítal. Správa veškerého vodstva mu dala spoustu práce. Pomocných sil by byl mohl mít, kolik by jen chtěl, a taky jich měl velmi mnoho, ale protože bral svůj úřad velice vážně, znovu ještě všechno přepočítával, a tak mu byly pomocné síly málo platné.
Kategorie
03. Březen 2008

(1920)

ZPOČÁTKU BYLO při stavbě babylónské věže všechno jakž takž v pořádku; ba pořádek byl dokonce snad až příliš velký, přespříliš se myslelo na ukazatele cest, tlumočníky. bydlení pro dělníky· a spojovací cesty, jako by stavitelé mohli počítat se staletími nerušené práce.

Autoři a zúčastnění

Náhodně vybrané obrázky

Hlava ženy (1916)Babička Franze KafkyChristiania-Bohème II.
Tomáš Odaha © 1999-2022

Syndikovat obsah:

Syndikovat obsah