„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Studio Marta

15. Prosinec 2008
Rodinná oslava

Rodinná oslava

Drama Rodinná oslava jde již pro původ svého námětu proti tradičnímu postupu, ve kterém je dobré divadelní představení přetočeno do obvykle zcela prázdné filmové podoby, jež se ovšem může pochlubit puncem „uměleckosti“ odvozené ze svého původu. Rodinná oslava vznikla postupem obráceným - dramatizací výborného a dnes již kultovního filmu Thomase Vinteberga z roku 1998, za kterou autorsky stojí Bo Hansen.
15. Prosinec 2008
Jak ostatně napovídá úvodní slovo, Šťastná událost je tak trochu z jiného soudku. Dá se zde však parafrázovat rčení o malých rolích a to, že není malých her, ale jen malých herců a já si nedovedu představit, že by se tohoto „anarchistického muzikálu“ dokázal s úspěchem zhostit jakýkoliv jiný soubor, zvlášť chybí-li mu takové talenty, jako jsou Jan Herget či Pavel Gajdoš, kteří z navenek nehratelného námětu vyzískali opravdu vše.
15. Prosinec 2008
Fernando Krapp mi napsal dopis - tak zní nejen název hry ale těmito slovy tato mistrovská hra v podání absolventského ročníku JAMU i začíná. Ale lépe než hrou by se Fernando Krapp mi napsal dopis mohla nazývat psychodelickou bránou do divákovy duše, protože jen nemnohý z navenek pasivních účastníků v hledišti dokáže odolat nesčetným léčkám, jež jsou na něj ustrojeny, a odejít duševně zdráv tak, jako na představení i přišel.
12. Prosinec 2008
Pokusy o její život

Pokusy o její život

Hru Pokusy o její život je sice pro její mnohovrstevnost a neomezený počet možných interpretací téměř nemožné jakkoliv kritizovat či recenzovat, avšak jisté jsou dvě věci:
09. Prosinec 2008
Výnosné místo

Výnosné místo

Ne nadarmo patří u nás ruské drama k těm nejhranějším, Ostrovskij pak zní povědomě i nedělnímu divadelnímu diváku a Výnosné místo si své jméno u nás vybudovalo díky nastudování pražského Divadla Na zábradlí pod skvělou režisérkou taktovkou Sergeje Fedotova a lze říci, že Výnosné místo bude mít zaděláno na zaručený úspěch.
28. Květen 2008
Átreovci

Átreovci

Letopočet založení řadí Studio Marta mezi brněnská divadla s nejstarší tradicí (založeno 5. října 1952, obnoveno 16. května 1991). Vysoký umělecký standard, jež je dán vysokou koncentrací talentovaných studentů JAMU, pak Martu staví mezi nejlepší, nejprogresivnější i nejnavštěvovanější divadelní scény v Brně.
Ale nechť se nenechá vášnivý čtenář zmást, představení Marty rozhodně nepatří mezi tzv. lidová divadla, kam se chodí ukázat se ve společnosti a na chvíli ukojit sžíravou nudu. Naopak, v jejím repertoáru jen stěží naleznete nějaké osvědčené kusy, ba, drtivá většina každoročních premiér vychází ze zcela nového nastudování, či dokonce, jak je to v případě Átreovců, se jedná o originální autorský počin, a tak jsou uváděná představení určená zejména smyslům divadelních labužníků a méně divadlem protřelý divák se v představení obvykle ztrácí.
Během několika posledních let se úroveň představení studentů muzikálového herectví JAMU propracovala na skvělou úroveň a studio Marta se stalo nejen pomyslným Olympem brněnské muzikálové scény, ale i jedinou možností pro náročné milovníky tohoto, v případě Městského divadla či G Studia velmi pokleslého, žánru tak, že nebýt Marty, byl by muzikál v Brně synonymem pro kabaret či cirkusovou estrádu.
Vznešené vášně
Divadelní studio Marta patří beze sporu k tomu nejlepšímu, co může vášnivý příznivce Thálie v Brně zhlédnout. - Každoročně divadlo uvádí na 10 premiér s tou nejvyšší kvalitou, protože uváděné hry se nemusí, vzhledem ke svému statutu školního divadla JAMU, podřizovat průměrnému a pokleslému vkusu diváka, a jednak je divadlo koncipováno s důrazem na původní scénáristické a režisérské pojetí, ale i individuální ztvárnění hereckých rolí, jež krom identického spříznění se s hranou postavou, nutí i k maximálnímu nasazení tak, že každá hra uváděná v Martě, je neopakovatelným pojmem sama o sobě.
21. Květen 2008
Tři sestry v HaDivadle

Tři sestry v HaDivadle

Ačkoliv HaDivadlo svůj repertoár avizuje jako experimentální či postmoderní, Čechovovy Tři sestry do něj zcela jistě nezapadají. A ani zpracování hry nenavozuje dojem jakékoliv experimentálnosti, ba naopak. Hře v podání HaDivadla chybí jakýkoliv nápad, natož pak experiment. Herecké výkony jsou mdlé, sestry vypadají jako by už dávno překročily třicítku, chybí jim entuziasmus a radost z mládí. Z ostatních herců podává slušný výkon pouze Tomáš Matonoha jako Alexandr Veršinin, ale jediný opravdový dojem ze silného prožitku po sobě paradoxně zanechává Josef Polášek, který dává učiteli Kulyginovi ironický a až groteskní podtext. - Ostatně se zdá, že cynismus, ironie a grotesknost měla být původně hlavní náplní hry, tak jak si ji Sergej Fedotov představoval, ale od premiéry již uběhly téměř čtyři roky, za které se značně pozměnil herecký soubor, a hra tím značně utrpěla. Zvláště Andrej Prorozov hraný Jakubem Žáčkem působí poněkud nevýrazně a bez hlubšího pochopení. Ne nadarmo v této roli exceloval Pavel Liška, který je v podobných charakterových postavách prosťáčků vynikající.

Podivné odpoledne doktora Zvonka Burkeho

Miluji absurdní náměty, snad proto, že jsou pro mne novodobými bajkami - pro diváka mohou zůstat jen na úrovni kafkovské hříčky, anebo v nich může nalézt paralelu pro všechno lidské konání, protože to, co se zdát být nejsmysluplnější, je často jen útěkem před pravdou, jež má zůstat utajena.
30. Duben 2008
Námět? Vasilij Šuškin. Hudba? Vladimír Vysockij. Vášnivý čtenář si jistě řekne, že se jedná o příliš těžký kalibr, aby se dal ukočírovat, ale vezme-li jej do rukou mistr divadelního řemesla, musí vzniknout dramatické dílo nevšední kvality. A Rodion Jurjevič Ovčinikov je opravdovou těžkou váhou mezi divadelními režiséry tak, že jeho dramatizace čtyř Šuškinových povídek s prology a intermezzy Vysockého navíc provedené s excelentími hereckými výkony a sugestivní scénickou výpravou, dávají diváku nahlédnout na samou podstatu ruské duše, která se před divákem beze studu otevírá dokořán. Jistě její podoby se mění s povahou a vnitřní sílou osobnosti a nabírá všech možných lidských podob a vlastností, které jsou však všechny spojeny v nerozlučný celek člověka, který, ať už dobrý či špatný, jedná impulsivně, srdcem, ztrácí v návalech citů rozum i reflex sebezáchovy. Prototypem Šuškinova hrdiny je vesnický člověk s každodenními starostmi, ale s vlastní tváří, která kontrastuje s maskami lidí, kteří odešli za vidinou štěstí do města, kde se stali dalšími příslušníky anonymního reje masek, které když jednoho dne zmizí, pro zbytek jako by ani nikdy neexistovaly.
24. Duben 2008
Arthur Lee Kopit, jak již asi vášnivému čtenáři napovídá i sám název jeho nejúspěšnější hry, více experimentoval než by se snažil psát na ruku "serióznímu" diváku, ale pod jemným satirickým nátěrem se skrývala nemilosrdná kritika samolibé společnosti padesátých let.