V noci jsem snil, že jsem motýlem

„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Domů

1952

Kategorie
06. Květen 2011
William Saroyan: Tracyho tygr

William Saroyan: Tracyho tygr

Tracy's Tiger, 1952

Kratičká novela Tracyho tygr Williama Saroyana jako by zapadala do matrice primitivního žánru s duchovními naukami à la zlepši svůj život. Avšak William Saroyan svého hrdinu Thomase Tracyho a jeho imaginárního tygra, který se jednoho dne začal procházet po jeho bohu ulicemi New Yorku, stvořil již v roce 1952, tedy dávno před počátkem kulminace tohoto životaobrovného žánru v 60. letech a to navíc již jako veleúspěšný spisovatel. Tracyho tygra tak lze v prvé řadě chápat jako literární hříčku autora, jenž již stačil říct vše podstatné a chtěl svou tvorbu přenést do jiných neexistenciálních vod lidstva.
Kategorie
13. Červenec 2009
John Steinbeck: Na východ od ráje

John Steinbeck: Na východ od ráje

East Of Eden, 1952

Ságu Na východ od ráje John Steinbeck původně zamýšlel napsat jen pro své dva syny, v té době šestiletého Thoma a čtyřletého Johna, s tím, že v knize shrne veškerou svou doposud nabytou moudrost, poznání i pokoru, kterou jakožto v té době již živoucí literární legenda (a o deset let později i nositel Nobelovy cenu za literaturu) měl ve svých necelých padesáti letech možnost poznat.
Kategorie
02. Únor 2009
Eugène Ionesco: Židle

Eugène Ionesco: Židle

Les Chaises, 1952

Po Nosorožci a Plešaté zpěvačce je Židle asi nejvýznamnější a současně nejabsurdnější drama Eugèna Ionesca. Židli lze též pak považovat za inicializační dílo absurdního dramatu jako takového, kdy Ionesco poprvé překročil hranice pouhé dadaistické provokace, jak lze charakterizovat prvotinu Plešatá zpěvačka. Kombinací absurdní humoru s hlubším existencialistickým kontextem pak de facto stanovil pravidla, ve kterých se bude žánr absurdního dramatu, jakožto dominantní dramatický útvar zvláště 60. let, pohybovat.
Kategorie
25. Leden 2009
Akira Kurosawa: Žít

Akira Kurosawa: Žít

Filmy Akiry Kurosawy lze rozdělit do dvou základních kategorií - na snímky historické na snímky reflektující sociální tématiku, pro kterou je film Žít příklad snad vůbec nejukázkovitější. Svůj scénář příběh, převedený do poválečného Japonska, založen na motivy povídky autority vůbec nejvyšší - Lva Nikolajeviče Tolstého.
Kategorie
05. Leden 2009
Ernest Hemingway: Stařec a moře

Ernest Hemingway: Stařec a moře

The Old Man and the Sea, 1952

Stařec a moře sice významným dílem přispělo k tomu, aby se Ernest Hemingway stal nesmrtelným, potažmo v roce 1954 získal Nobelovu cenu, avšak současně se toto Hemingwayovo poslední napsané a za jeho života vydané dílo, novela Stařec a moře, stala v mnoha spekulacích i příčinou Hemingwayovy smrti - dle legendy se Hemingway v několikaleté tvůrčí krizi, kdy se nemohl vyrovnat se svým životním dílem, a v ruku v ruce s celoživotními depresemi, v roce 1961 zastřelil.
Kategorie
19. Prosinec 2008
Pierre Boulle: Most přes řeku Kwai

Pierre Boulle: Most přes řeku Kwai

Le Pont de la Rivière Kwai, 1952

Světový věhlas jež dílo Pierra Boulla Most přes řeku Kwai záhy po svém vydání v roce 1952 vzbudilo, není paradoxně dán ani tolik svými nezpochybnitelnými literárními kvalitami, kdy jeho koncepce balancuje na hraně mezi ironií, absurdnem a žurnalistickou reportáží, ale jeho nepochopením, kdy byla Boulleho fikce vzhledem k reportážnímu stylu pokládána za ohlas autentických událostí. Druhou a doposud nevysychající vlnu zájmu pak vzbudila slavná filmová adaptace z roku 1957, jež byla oceněna 7 Oskary a patří mezi nejoceňovanější filmy všech dob.
Kategorie
24. Duben 2008
Kurt Vonnegut: Mechanické piano

Kurt Vonnegut: Mechanické piano

Player Piano, 1952

Město Ilium ve státě New York je rozděleno do tří částí.
V severozápadní sídlí vedoucí pracovníci, inženýři, státní zaměstnanci a hrstka příslušníků intelektuálních profesí, v severovýchodní sídlí stroje a konečně jížní, na druhém břehu řeky Iroquois, zaujímá oblast známá jako Domovina, kde žije převážná většina obyvatel.[1]
Takovýchto měst jsou v celé Americe stovky, stroje vykonávají veškerou kvalifikovanou a hodnotnou práci a osudy lidí se vyvíjí dle plánování centrálního počítače, který přísně a objektivě rozděluje jednotlivce dle jejich IQ a výsledků v dosažených zkouškách na menšinu inženýrů a manažerů, kteří mají privilegované postavení a právo dát svému životu punc smyslu, a většinu ostatních mas, kteří se mohou rozhodnout mezi prací krumpáče a lopaty, tedy prací kterou pro slabý ekonomický přínos nevykonávají ani stroje, a upsáním se na 25 let ve službě v armádě beze zbraní, protože ty mohli z důvodů možnosti vzpoury vlastnit jen příslušníci privilegované vrstvy.

Autoři a zúčastnění

Náhodně vybrané obrázky

Typická městská vahineKabaret13. Pálí
Tomáš Odaha © 1999-2022

Syndikovat obsah:

Syndikovat obsah