V noci jsem snil, že jsem motýlem

František Hrubín, jenž je dnes, vlivem někdejší komunistické cenzury s častými zákazy publikovat s výjimkou tvorby pro děti, pro mnohé synonymem „pouhého“ autora literatury pro nejmenší, je ve skutečnosti jednou z klíčových osobností 2. poloviny 50. let. - František Hrubín byl společně s Jaroslavem Seifertem jedním z prvních, kdo veřejně kritizoval cenzuru a nesvobodu po uzurpaci moci komunistickou stranou a to v rámci svého projevu na 2.sjezdu československých spisovatelů v roce 1956, ale byl prvním dramatikem, který zavelel obrat v dramatické koncepci, ve které až do premiéry jeho prvotiny Srpnová neděle dne 25. dubna 1958 vládla výhradně budovatelská díla socialistického realismu. V Srpnová neděli, již nejprve uvedlo Tylovo (dnešní Stavovské) divadlo a to v režii Otomara Krejči s hvězdným obsazením v čele s Karlem Högerem, Vlastou Fabiánovou, Radovanem Lukavským, Luďkem Munzarem či Janem Třískou, se Hrubín odchýlil nejen tématicky, kdy leitmotivem není ani budování socialismu, ani boj proti západním záškodníkům, ale pojednává o výjevu jednoho na venkově kdesi v jižních Čechách, ale odchýlil se i co do charakteristiky postav, které nejsou prvoplánovitě čitelné a blíže než k altruistickým socialistickým idealistům mají blíže ke zkrachovancům, kteří nijak netají to, že by byli nejraději, kdyby se vrátily poměry z před února 1948.