„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Americká literatura

bílí básníci klepou obvykle brzo po ránu
a klepou a zvoní
buší a vyzvánějí
i když rolety jsou ještě dole;
konečně s kocovinou vstanu
počítám, že takováhle tvrdošíjnost
určitě znamená štěstí, terno v té či oné
podobě - ženské nebo peněžní...
někteří lidé jsou mladí a nic
víc a
někteří lidé jsou staří a nic
víc
a někteří lidé jsou něco mezi
prostě něco mezi.
 
a kdyby se mouchy hodily do
gala
to bylo ve Filadelfii a barman řek,
co to bude? a já řek, jedno točený, Jime,
potřebuju si spravit nervy, jdu
se poohlídnout po práci. ty, povídá,
po práci?
jo, Jime, viděl jsem něco v novinách,
berou i nevyučený.
a on na to, kruci, přece nechceš makat,
a já řek, kruci, to ne, ale potřebuju prachy,
a dopil jsem pivo
a sed jsem na autobus a sledoval čísla domů
v zimě mi po stropě plují
mý oči velikosti pouličních lamp
mám čtyři nohy jako myš ale
peru si svý prádlo - jsem zarostlý
mám kocovinu stojí mi a nemám právníka.
můj obličej připomíná hadr na podlahu. zpívám
sýrovitý nohy
duše tvaru konvice
ruce, které nenávidí kulečníková tága
oči jako spínátka
mám radši červené víno
nudím se v letadle
jsem ukázněný při zemětřesení
a ospalý na pohřbech
v šestnácti letech
za krize
chodíval jsem domů opilý
a všechny mé svršky -
trenýrky, košile, ponožky -
kufr a stránky povídek
bývaly rozházené na
trávníku před domem a po
ulici.
19. Květen 2008
19. Květen 2008
Charles Bukowski

Charles Bukowski

Ač Charlesi Bukowskému chybí jakýkoliv náznak propagandy ve formě tichého uznání ze strany literární kritiky, lze jej přesto směle prohlásit za světově nejvlivnějšího spisovatele konce 20. století, kdy se módní vlna, jež začátkem 80. let zatopila Ameriku, převalila záhy poté nejprve přes Německo a hned na to přes celou Evropu, až deset let poté totálně změnila vnímaní literatury, a poezie zejména, i u nás tak, že jméno Charlese Bukowského se s dostatečným časovým odstupem i usazením literárního kalu, jež zvířilo, stane synonymem pro postmoderní revoluci, jež vyvrátila ze svých zahnilých kořenů mnohé z dosud nenapadnutelných formálně-estetických klišé.
16. Květen 2008
  1. 1943 Moře je mým bratrem /Nevyšlo/
  2. 1945 Zjevení Orfea /2002/
  3. 1945-68 Rozprášené básně /1971/
  4. 1946-49 Město s velkoměsto /1950/
  5. 1948-56 Na cestě /1957/
  6. 1951-52 Vize Codyho /1960/
  7. 1951-69 Mag /1971/
  8. 1952 Doktor Sax /1959/
  9. 1952-60 Book of Dreams /1960/
  10. 1953 Podzemníci /1958/
  11. 1953 Maggie Cassidyová /1959/
  12. 1954-1955 Něco z Dharmy /nevyšlo/
  13. 1954 San Francisko Blues /1983/
  14. 1955 Probuď se /Nevyšlo/
  15. 1955 Mexiko City Blues /1959/
  16. 1955-56 Tristessa /1960/
  17. 1956 Vize Gerarda /1963/
  18. 1956-61 Andělé pustiny /1965/
  19. 1956 Old Angel Midnight /1993/
  20. 1956 Písmo zlaté věčnosti /1960/
  21. 1957-62 Haeven and Other Poems /1977/
  22. 1957 Dharmoví tuláci /1958/
  23. 1959 Pull My Daisy /1961/
  24. 1959 Trip Trap /1973/
  25. 1960 Pomes All Sizes /1992/
  26. 1960 Osamělý poutník /1960/
  27. 1961 Big Sur /1962/
  28. 1965 Satori v Paříži /1966/
  29. 1968 Vanity of Duluoz /1968/
Jack Kerouac: Zjevení Orfea

Jack Kerouac: Zjevení Orfea

Orpheus Emerged, 1945

V pořadí druhá novela Jacka Kerouaca Zjevení Orfea z roku 1945 sice v sobě nese prakticky všechny znaky rané prvotiny: Chybí jí nosný příběh, hlubší myšlenka ale i ona bohémská nálada, pro kterou se Kerouac stal po vydání svého románu Na cestě literárním fenoménem, ve kterém pro Ameriku ale i celý svět objevil avantgardní hnutí beatniků.
16. Květen 2008
Jack Kerouac věřil v život, který se nemá přežít ale prožít, nechtěl se tedy svazovat konvencemi, aby toto své životní krédo nenarušil, a věřil i ve svůj literární talent, jež z něj jednou udělá velkého spisovatele.
Jack Kerouac: Na cestě

Jack Kerouac: Na cestě

On the Road, 1957

Kerouacova Odyssea Na cestě patří mezi nejpozoruhodnější díla moderní literatury, jež krátce po svém vydání v roce 1957 u nakladatelství Viking Press v New Yorku způsobila malou revoluci a ze dne na den vytvořila novou lidovou modlu v beatnickém hnutí.

Vybrané dílo

  1. Minutes To Go (1950)
  2. Junkie (1953) - (poprvé vydáno nakladatelstvím Ace Books pod uměleckým jménem William Lee. Později přejmenováno na Junky a vydáno pod autorovým pravým jménem), č. Feťák (1992)
  3. Naked Lunch (1959), č. Nahý oběd (1994)
  4. The Soft Machine (1961)
  5. The Ticket That Exploded (1962), č. Policie Novy (1990) a Všichni údové nejhorší ve století (1996)
  6. Nova Express (1964), č. Nova Express (1994)
  7. The Last Words of Dutch Schultz (1970)
  8. The Job (1970)
  9. The Wild Boys (1971)
  10. Exterminator (1973), č. Hubitel (1997)
  11. Port of Saints (1975)
  12. Ah Pook is Here, Nova Express, Cities of the Red Night (1981)
  13. The Place of Dead Roads (1983), č. Místo slepých cest (2001)
  14. Queer (1985), č. Teplouš (1991)
  15. The Can Inside (1986), č. Kočka v nás (2002)
  16. The Western Lands (1987), č. Západní země (2003)
  17. Interzone (1990)
  18. The Adding Machine: Selected Essays (1993)
  19. My Education: A Book of Dreams (1996), č. Škola mého života/Kniha snů (1998)
  20. The Ghost of Chance (1997), č. Ohyzdný duch (1995)
  21. Word Virus : The William Burroughs Reader (1998)
  22. Last Words: The Final Journals of William S. Burroughs (2001), č. Poslední slova (2002)

Vybrané nahrávky

  1. Call Me Burroughs (1965) - The English Bookshop, Paris
  2. Nothing Here Now But The Recordings (1981) - LP Industrial Records
  3. Dead City Radio (1990) - Island Records
  4. Spare Ass Annie and Other Tales (1993) - Island Records
  5. The Priest They Called Him (1995) - hlas Burroughse and doprovod Kurta Cobaina na kytaru
William Seward Burroughs, americký spisovatel, básník a nekorunovaný vůdce beatníků, se narodil 5. února 1914 v St. Louis, stát Missouri, v rodině, jež svůj původ odvozovala od Jižanského vrchního generála Robert E. Lea. V osmi letech napsal první rozsáhlejší dílo desetistránkovou Autobiografii vlka, ve třinácti letech jej doživotně ovlivnila kniha bývalého tuláka a vyvržence do svobodného světa Jacka Blacka Nemůžete vyhrát.
William Seward Burroughs

William Seward Burroughs

Od roku 1944 se William Seward Burroughs stal na patnáct let těžce drogově závislým. V téže době se seznámil s a , které zasvětil do současné literatury, filozofie i umění, což se promítlo v jejich dalším díle. Jack Kerouac Burroughsovi prorokoval, že se z něj stane skvělý spisovatel a svou první knihu nazve Nahý oběd, což se také později stalo. S Ginsbergem vedl velmi rozsáhlou korespondenci, spoludedikoval Ginsbergovo a obcházel nakladatele s Kerouacovými rukopisy.