„V noci jsem snil, že jsem motýlem, a teď nevím, zda jsem člověkem, který snil, že je motýlem, nebo zda jsem motýlem, kterému se zdá, že je člověkem“

Úryvky

16. Červenec 2009

1922

Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat už k prvnímu vydaní; neučinil jsem to jednak asi v návalu lenosti, na který se už nepamatuji; jednak z fatalismu; myslím totiž, že předmluvou se už nedá nic napravit. Když pak kniha vyšla, dočetl jsem se o ní různých zasloužených výtek: že prý se nevyrovná Balzakovu Hledání Absolutna, že se končí nedůstojným požíváním jitrnic, a hlavně že to není žádný pravý román. Tím jsem byl trefen přímo na hlavičku jako hřebík. Doznávám, že to není vůbec žádný román. Rád bych nyní na svou omluvu řekl, za jakých okolností se tato knížka nestala románem.
16. Červenec 2009

1939

1

Okresní soudce Šimek
Přítel z mládí

Poznal jsem Bedu Foltena - tehdy se ovšem na školních sešitech podpisoval Bedřich Foltýn - když mi bylo něco přes šestnáct let. Přešel jsem totiž odjinud na sextu gymnasia, kde Folten studoval, a náhoda, která tak často určuje osudy mladých lidí, mne posadila k němu do téže pořezané a rozvrzané školní lavice.

1938

Hra o třech dějstvích

Tato hra, k níž autorovi dala myšlenku jeho žena, látku doba, kterou prožíváme, a podnět obrázek vdovy, klečící na jednom ze soudobých bojišť, se snad obejde bez úvodu, který by ji blíže vysvětloval. Jen pro jevištní realisaci prosí autor, aby mrtví, kteří se v jeho hře kupí kolem Matky, nebyli pojati jako strašidla, nýbrž jako živí, milí a důvěrní lidé, pohybující se docela přirozeně ve svém starém domově, v okruhu rodinné lampy. Jsou takoví, jako když žili, neboť žijí dál v představách své matky; jsou mrtvi jen tím, že už je ona nemůže vzít do rukou a že nadělají o něco míň hluku než my živí.

1922

I.

S večerem zhoustla mlha sychravého dne. je ti, jako by ses protlačoval řídkou vlhkou hmotou, jež se za tebou neodvratně zavírá. Chtěl bys být doma. Doma, u své lampy, v krabici čtyř stěn. Nikdy ses necítil tak opuštěn.
15. Červenec 2009

1933

Ačkoliv se tento příběh v některých jednotlivostech opírá o skutečnou událost, jest a chce být jen fikcí a nesnaží se ani o jakoukoli věrnost folkloristickou.
15. Červenec 2009

1934

I.

Prudký vítr ohýbá v nárazech stromy v nemocniční zahradě. A pokaždé se ty stromy tak hrozně rozčilí, uvádí je to v zoufalství, zmítají sebou jako zástup v panice; nyní se zastavují a třesou se, to nás to prohnalo, tiše, neslyšíte nic? Běžme, běžme, už je to tu zas.
14. Duben 2009
„Vy si na mne zřejmě už nepamatujete, pane profesore?! Zimt jméno mé, Tarquinius Zimt.
(Stmívá se. Za chvíli začíná představení. Přibíhá Gus celý udýchaný s krabicí popcornu v ruce. Vypadá to, jako by měl na sobě pyžamo. Sedá si do první řady a s chutí se pouští do popcornu. S nadšením očekává začátek představení.)
24. Prosinec 2008

H.

Princ
Já nevím, jak to říct, mě hrdlo svírá strach,
chtěl bych vás milovat a blouzním o tom v snách,
pláč věcných nadějí mi visí na řasách,
líbám chuť vašich slov, stop vašich líbám prach,
chci střežit spánek váš u lože ve hlavách
a hltat pokorně červánků s tváří nach
24. Prosinec 2008
Bohatý soukromník, který žil, protože jedl, rozhodl se, že mě dostane za manželku, anebo že zemře. Má matka, která nosila kalhoty místo otce, smluvila tedy sňatek.
Přišla noc, kdy jsem mu měla dát. Pecivál na ni čekal jako sedlák na žně a třásl se na chvíli, kdy bude míchat svá vejce v mé pánvi. Má matka však věděla, že jsem někde na cestě životem ztratila blánu. Zařízla jednoho ze svatebních kapounů, krví naplnila vaječnou skořápku, poučila mě, jak se mám upejpat, položila mě do postele a krví pomazala pysky, mezi kterými se narodila má Pipa.
24. Prosinec 2008

neboli Tajné příručky zpovědníka sepsané Mgr. Brouvierem, biskupem v Mansu

Maluje-li se žena jen proto, aby se líbila mužům, nemyslíc na legitimní manželství, páchá smrtelný hřích.
24. Prosinec 2008

Anthologie z Theologie moralis svatého Alfonse z Liguori, učitele církevního (1696-1787)

Sanchez i jiní popírají, že by bylo smrtelným hříchem, vloží-li muž svůj úd do úst ženy. Správnější je však názor kladný, poněvadž pro teplo je tu veliké nebezpečí sebeprznění. Děje-li se to však jen zběžně a činí-li tak muž jen proto, aby se vzrušil pro přirozenou soulož, pak to někteří otcové církevní omlouvají.
24. Prosinec 2008

R.

Ve velmi vážném pojednání Jacoba Carmona, konsistoriálního vévodského advokáta a prokurátora, archiváře a sekretáře, (vydaném „Rostochii Typis Job. Wepplingii“) s názvem „De praeludiis tourturae“ (O předehrách mučení), které přednášel při slavném uvedení v nejvyšší pocty a přednosti v obojím právu dne 8. března 1707 „in illustri ad Varnum Academia“ za předsednictví Joh. Joachima Schoepffera, učeného právníka, vévodského rady, děkana fakulty právnické, jest vylíčen v pochmurné souvislosti příběh velmi životný a poučný takto: “... Mám za to, že musím svůj názor objasniti na případě, hodném vskutku pozornosti, který byl předložen v roce 1703 právnické fakultě Roztocké.